Facebook
Instagram
Valérie nastoupila do nové práce, kde si padla do oka s Dominikou a staly se z nich kamarádky. Dominika na to šla docela rychle, velmi se zajímala o dosavadní život Valérie, ale ta si raději dávala pozor. Netušila, že se jí Dominika snaží do detailu napodobit. Začala si i kupovat stejné oblečení. Jak to Valérie vyřeší?
Když jsem nastoupila do nové práce, což už je něco přes rok, hned jsem si padla do okna s Dominikou. Byla stejně stará jako já, ujala se mě jako nováčka a provedla mě děním ve firmě. Na každého mi něco prozradila.
Chtěla být jako já
Staly se z nás poměrně rychle kamarádky. Sice jsme spolu trávily dost času v práci, ale ani tak nám nevadilo jít spolu odpoledne na nákupy nebo na večeři. Dost se vyptávala na můj osobní život. Nešlo o to, že bych něco tajila, ale nerada se svěřuji. Dlouho si nové lidi držím od těla, vždycky se mi to osvědčilo. Jenže s ní to bylo trochu jiné. Dokázala se mi velmi rychle dostat pod kůži.
Zajímaly jí vyloženě detaily. Dávala jsem si pozor. Nejvíc se o mě starala, když jsme šly na nákupy oblečení. Jakmile jsem něco vzala do ruky a přikládala k tělu, hned dělala to samé. Velmi bedlivě sledovala, co si kupuji. Objevila jsem krásné kostýmové šaty do práce. Byla jsem z nich nadšená. Rovnou jsem prohlásila, že si je vezmu druhý den do práce. To jsem netušila, jaké nemilé překvapení mě čeká.
Přišla v těch samých šatech, jako já. ,,Já nevěděla, že sis je také koupila?“ zeptala jsem se trochu naštvaně. ,, To víš, byly tak krásné, že jsem se pro ně nakonec po našem rozloučení vrátila.“ Bylo to trapné, měly jsme zrovna poradu. Vypadaly jsme jako dvojčata. Ona to brala jako vtip, ale mě to naštvalo. Kdyby mi to řekla, nevezmu si je nebo možná ani nekoupím.
Už to dlouho nevydržím
Já hloupá jí zmínila svoje oblíbené obchody na oblečení a ona mě začala kopírovat. Jakmile jsem přišla v nějaké halence a sukni, druhý den měla to samé. Nevím, zdali mě špehovala nebo obcházela dané obchody, ale chodila do puntíku stejně oblečená jako já. Měla jsem toho plné zuby, protože mi vzala můj styl. V práci se nám smáli, že jsme jako malé holky, když se oblékáme stejně. Těžko jsem vysvětlovala, že to není záměr. Malovala se jako já a co byl největší šok?
Byla tmavá černovláska a já blondýna. Co se nestalo? Sama si doma stáhla černou barvu vlasů a hodila blond barvu, jako mám já. Měla jsem pocit, že už mluví i jako já, směje se jako já. Pozvala jsem jí na večeři, abych se zeptala, o co jí jde. Smetla to ze stolu, že to moc prožívám. Nedělá nic nezákonného. Tím naše debata skončila. Mě to ale nebaví, přemýšlím, že dám výpověď, protože ta holka není normální.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
