Markéta (37): Po letech jsem potkala bývalého přítele a nestačila se divit. Je to ještě větší křivák, než jsem si myslela

Asi před devíti lety jsem měla roční vztah s Bořkem. Chodila jsem tenkrát asi dva roky do práce po dokončení vysoké školy. Snažila jsem si vybudovat kariéru v zahraniční firmě. V zaměstnání jsem komunikovala výhradně anglicky nebo německy.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (39): Milenec mě tak okouzlil, že jsem spálila všechny mosty. Když se i on po letech konečně rozvedl, už mě nezajímá

Mladá a naivní, to byl můj start do života

Na vysoké škole jsem měla pár vztahů, ale nevnímala jsem je nějak vážně. Věděla jsem, že to nebudou kluci, se kterými bude spojena moje budoucnost. Takoví kamarádi s výhodami. Ani v zaměstnání mě nikdo neohromil. Vlastně nebylo kdy. Pracovala jsem od rána do večera. Byla jsem zacílená na výkon, ne na milostné hrátky. A pak mě šéf poslal na jednání, kterého se měl zúčastnit kolega. Ten den mi změnil život. Z mé strany to byla láska na první pohled. Za celé jednání jsem neřekla ani slovo, hovořil můj šéf.

Protistranu tvořili tři muži. Ten hlavní, který hovořil celou dobu perfektní němčinou byl právě Bořek. Po očku mě sledoval. Po jednání si na mě vzal telefonní kontakt, kdyby bylo potřeba doslat nějaké podklady. Místo pracovní žádosti přišla žádost osobní. Bořek mě pozval na kávu a já souhlasila. Jelikož jsme oba byli pracovně vytížení, scházeli jsme se jednou týdně na celé odpoledne. Později se schůzka protáhla vždy do rána. Buď u mě v bytě nebo u Bořka.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (28): Můj milenec je zcela v područí své ženy. Dovolila mu aférky, ale opustit ji nemůže

Moje naivita mě po letech docela pobavila

Setkávali jsme se asi rok. Já jsem náš vztah brala jako začátek něčeho, co bude mít budoucnost. Jako lásku. Osud nebo něco takto významného. Bořek mi občas řekl, že mě má rád a mně to stačilo. V hlavě jsem si stavěla své vzdušné zámky a byla jsem spokojená. Věřila jsem všemu, co mi Bořek říkal. Věděla jsem, že byt v Praze má jen kvůli práci, aby nemusel dojíždět z domova. Prý stále žije s rodiči a s nimi tráví víkendy. Ani tato informace mi nepřišla divná. Naopak mi to přišlo hezké.

Když jsem poprvé navrhla, že bychom spolu mohli jet na dovolenou nebo spolu trávit víc času, Bořek se se mnou rozešel. Beze slova vysvětlení. Prostě mi to stroze sdělil. Použil k tomu pracovní chladnou polohu v hlase, která nepřipouštěla diskusi. Mě to sebralo natolik, že jsem podala výpověď a na rok odjela na Nový Zéland, kde jsem pracovala v zemědělství. Naštěstí jsem měla kam utéct. Využila jsem toho, že tam byli moji kamarádi z vysoké a tímto způsobem si tam vydělávali peníze na svůj sen, stavbu domu.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (35): Když manžel zjistil, že někoho mám, opustil mě. A pak se na mě vykašlal i milenec

Pravda, která je ještě horší než jsem myslela

Včera jsem v Praze procházela Pařížskou ulicí a z jednoho obchodu vyšel Bořek. Kupodivu mě poznal a hned se ke mně hrnul. „Ahoj, rád tě vidím. Ty ses vůbec nezměnila. Jsi stále stejně krásná a atraktivní jako kdysi. Nedáme kávu?“ pozval mě a já souhlasila. Povídali jsme si o svých životech. Já Bořkovi prozradila, že mám jednoho syna a jsem šťastně vdaná. I Bořek se pochlubil svými pracovními úspěchy a prozradil, že je otcem tří dětí. Když ve svém monologu prozradil jejich věk, okamžitě mi to došlo.

Bylo jasné, že v době, kdy jsme spolu kdysi měli náš roční vztah, tak jsem evidentně nebyla jediná Bořkova žena. Možná byl i ženatý a co bylo nejhorší, jeho partnerka musela být těhotná. Proto Bořek neměl čas, proto se se mnou rozešel, když jsem chtěla víc času. No, naivní jsem byla. „Ale Maky, teď jsem se trochu zasnil a furt to tam je. Furt se mnou umíš udělat divy. Co, nezavzpomínáme na staré časy?“ dotkl se Bořek mojí ruky. Omluvila jsem se, poděkovala za pozvání na kávu a odešla. S pocitem vítězství a úsměvem na rtech, jak blbá jsem v mládí byla.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (35): Koupil jsem přítelkyni k narozeninám hezký dárek. Místo poděkování mi dala kopačky, prý na ní šetřím