Martina (32): Vzala jsem si hypotéku kvůli slibům o společné budoucnosti. Milenec mě ale jen sprostě využil

Měl to být úplně obyčejný pondělek v mém sice trochu nudném, ale uspořádaném životě. Měla jsem stabilní práci architektky a vlastní byt na pražských Vinohradech. Nehledala jsem potíže a upřímně ani lásku, přesto dnes sedím nad hromadou upomínek a prázdnou skříní, kde dříve visely jeho obleky. Je to příběh o tom, jak se vzdělaná žena nechala lapit do iluze o osudové lásce. Adam totiž neměl na čele napsáno, že je podvodník; vypadal jako splněný sen, který mě nakonec připravil o všechno.

Simona (40): Před deštěm mě zachránil elegantní muž. Myslela jsem, že mi osud seslal lásku, ale byl to podvodník

Seznámení jako z filmu

Potkali jsme se na vernisáži. Adam tam stál se skleničkou vína a vypadal, že se v obleku za desítky tisíc už narodil. Měl v sobě neuvěřitelné charisma. Když mě oslovil, nepoužil žádnou lacinou frázi, ale začal mluvit o obrazech a pak mi pozorně naslouchal. Cítila jsem se jako jediná žena v celém městě.

Představil se jako investiční konzultant pro východní trhy, což znělo dostatečně vznešeně i nudně zároveň. Já, žena, která měla vždy vše pod kontrolou, jsem najednou cítila, jak mi v jeho přítomnosti měknou kolena. Vyměnili jsme si čísla a já netušila, co mě čeká.

Eva (39): Přitahuji jen lháře a podvodníky. Pomalu ztrácím víru v lásku

Sladká izolace

První měsíce byly jako ve snu. Adam mě neustále zahrnoval pozorností, orchidejemi a večeřemi v luxusních restauracích. Nikdy mě nenechal platit a s úsměvem říkal, že „královny neplatí“. Znělo to romanticky, stejně jako jeho postupná snaha mě izolovat. Přesvědčil mě, že kamarádka Katka je toxická a rodiče jsou příliš konzervativní, než aby pochopili náš moderní vztah. Pomalu a nenápadně mě odstřihával od okolí, až se stal mým jediným zrcadlem. Věřila jsem mu každé slovo, a viděla v něm partnera pro život, o jakém jsem vždy snila.

Půl roku po seznámení se ke mně Adam nastěhoval, protože jeho byt byl údajně v rekonstrukci. Jednoho dne přišel celý bledý s tím, že mu banka kvůli banální chybě zablokovala převod peněz. Právě teď ale potřeboval 240 tisíc korun jako jistinu na dražbu pozemku u Prahy, kde mohl vydělat miliony. Půjčila jsem mu své úspory na nové auto. Adam nejprve hrál hrdého a odmítal, ale nakonec si peníze vzal a o týden později mi je do koruny vrátil i s drahým náramkem. Tenkrát jsem netušila, že to byl jen promyšlený háček, na který jsem se chytila i s navijákem.

Žaneta (40): Živila jsem podvodníka, který si tajně vydržoval svou skutečnou rodinu

Odhalení pravdy

Pak přišla nabídka na velký projekt – rekonstrukci činžáku na Smíchově. Adam básnil o naší společné budoucnosti a domě v Toskánsku, ale potřeboval hotovost na vklad. Navrhl mi, abych si vzala hypotéku na svůj byt. Když jsem zaváhala, okamžitě změnil tvář a obvinil mě z nedostatku důvěry. Ze strachu, že ho ztratím, jsem si v bance půjčila 1,8 milionu korun a peníze mu převedla. Od té chvíle se náš vztah změnil. Adam začal mizet, vymlouval se na úřady a moje kreditky byly brzy vyčerpané, protože jsem platila i naše běžné výdaje. Hubla jsem před očima a v práci kupila chyby, zatímco Adam byl čím dál chladnější.

Pravda vyšla najevo, když nechal telefon na stolku a přišla mu zpráva z autopůjčovny, že dluží za pronájem toho svého luxusního Audi. V jeho mobilu jsem nenašla žádné investice, ale stovky prohraných sázek na fotbal a virtuální poker. Mé peníze byly pryč. Navíc jsem objevila zprávy dalším ženám, kterým psal úplně stejné lži jako mně. Když jsem ho konfrontovala, jen se mi vysmál do obličeje. „Sama jsi mi ty peníze dala, právně to byly dary,“ řekl mi ledově s tím, že už jsem stejně finančně vyždímaná a nudná. Pak se sbalil a odešel, jako by se nic nestalo.

Petr (41): Nevinná káva s kolegyní mi zničila manželství. Žena mi nevěří a dělá ze mě podvodníka

Kruté vystřízlivění

Dnes sdílím svůj vinohradský byt se studentkou, abych měla na splátky hypotéky, která mi spolyká většinu platu. Adam je prakticky nedostižný, nemá žádný majetek a trvalé bydliště má nahlášené na úřadě v malém městě v Jeseníkách. Policie případ vyšetřuje, ale naděje na vrácení peněz je mizivá. Musela jsem prodat auto a smířit se s tím, že můj princ byl jen závislý sociopat. Nejhůř na tom ale nejsou ty dluhy, ale zničené sebevědomí. Chodím na terapii a učím se znovu věřit vlastním instinktům. Už vím, že pokud něco vypadá příliš dokonale, je to většinou past.

Jana (61): V lázních jsem uvěřila podvodníkovi, který zneužil mou osamělost a připravil mě o úspory

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].