Martina (35): Najít volného muže na malém městě je skoro nemožné. Osud mi do cesty posílá jen samé zoufalce

Asi zůstanu na ocet. Vypadá to tak. Nevím, kde jsem udělala chybu a proč právě já nemám muže, děti, rodinu a jsem pořád sama. Nejhorší na tom je, že zadaní muži se kolem mě točí. Na chvilkovou zábavu je volná žena pro ně lákavým soustem.

Lenka (32): Rozešli jsme se s dohodou, že si dáme druhou šanci. Byl to nejlepší risk mého života

Prý mám velké nároky

Jak mám sehnat chlapa? A kde? Je mi jasné, že v tom nejsem sama, že se tahle otázka vznáší nad mnoha ženami, které žijí singl. U mě je důvod jasný, jeden takový vykutálený panáček mě po sedmi letech vztahu opustil. Je to už nějaký ten pátek–a já jsem pořád sama.

„Máš příliš veliké nároky,“ tvrdí mi kamarádka Simona, „nemůžeš čekat, že bude krásnej a ještě bohatej! Takoví chlapi na stromech nerostou!“

„A kde jsi splašila ty toho svýho?“ odvážím se Simony zeptat. „Byla jsem okouzlující a netlačila na pilu,“ odpověděla mi, „a především jsem na svého budoucího muže nemyslela jako na chlapa, ale jako na muže! Chlap, to je pro mě něco… po čem právě netoužím,“ doplnila. „Ty hledáš MUŽE!“

Eva (65): Bá­la jsem se, že zůstanu na vesnici sama. Snacha mě ale překvapila

Další špatná zkušenost

Pořád se mi ale nedařilo. Muži po mně pokukovali, to ano, ale to byli ženáči nebo zadaní týpci a do toho nemělo smysl se pouštět. Na malém městě to zkrátka není jen tak potkat volného muže. Byla jsem už tak zoufalá, že jsem byla ochotná k čemukoli. „Skočím na prvního, kterého potkám a který bude k mání!“ rozhodla jsem se.

Byl to Pepa. Koukal po mně v místní restauraci tak mlsně, že jsem si řekla: „Proč ne?“ „Znáš ho?“ optala jsem se místního štamgasta. Ten kývl, odkráčel k Pepovi a za chvíli byla ruka v rukávě. Nebo spíš Pepa u mě doma. Přišel s igelitkou, ve které měl akorát tak pyžamo a mobil. To bylo vše.

Jak to mohlo dopadnout? Do týdne byl pryč. A já zase sama, o trpkou zkušenost bohatší. Bylo mi jasné, že brát všechno fakt nejde a vnutila jsem se opět Simoně. Třeba mi poradí, nebo někoho dohodí. Věřila jsem jí i jejímu úsudku. To jsem se ale šeredně spletla.

Honza (48): Milenka si myslí, že když mám peníze, budu jí kupovat dárky. To se šeredně plete

Překvapení na párty

Byla jsem tedy pozvaná na zahradní party, kterou pořádal Simonin manžel. Nakráčela jsem tam s hlavou vztyčenou, oblečená ve třpytivých minišatech, plná očekávání.

Cítila jsem se jako královna. tím spíš, že jsem dokázala být i vtipná a možná okouzlující. A mlsně jsem vyhlížela nějakého vhodného muže, který by neměl za zády svoji babu.

„Simono, pomoz mi,“ houkla jsem na kamarádku, „je tu nějakej volnej?“

Simona se rozhlížela a rozhlížela a pak prohlásila: „Ne.“

„Co tu dělám?“ spustila jsem na ni zhurta. „Proč jsi mě zvala?“

„Proč? Volných mužů, kteří nechali tu svoji doma, je tu pár – nechceš se s některým pobavit? Kdy jsi měla vůbec naposledy sex?“ Vyrazila mi dech a já měla chuť vyrazit jí zuby.

Odešla jsem. S hlavou vztyčenou a středem. Nechtěla jsem se pobavit. Na to jsem dobrá? Mazala jsem domů, podívat se zase na nějakou seznamku a bylo mi jasné, že sehnat chlapa – nebo muže – je v tomhle městě marné. Tak abych šla o město dál.

Marek (49): Po partnerčině smrti jsem přišel nejen o ni, ale i představu toho, jak jsme žili

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].