Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Martin včera potkal ve městě dceru s přítelem. Zašli na oběd a kávu. Prohodili pár slov a Martin musel z restaurace odejít, aby neplácnul něco nevhodného. Zjistil, že dceřin přítel je opět další zoufalec.
Moje dcera Patricie je smolařka. V mých očích je to chytrá, hezká a pracovitá žena. Vychovala dvě děti a bydlí v hezkém bytě. Jen ti muži se jí moc nedaří.
Už se na ten zástup ubožáků nemůžu dívat
Patricie musí být prokletá. Od mládí nám vodí domů samé parodie na muže. První manžel měl obě ruce levé. Musel jsem chodit k nim do bytu a tam vše spravovat. Postupem času se ode mě Patricie většinu věcí naučila a když jí došlo, že jí je její líný manžel na obtíž, rozvedla se. K mé radosti. Jelikož její manžel není ani dobrý otec.
A pak se Patricie protloukala životem a občas nám přivedla představit nějakého svého nového partnera. S manželkou jsme spolu od mládí a máme podobný názor, jak by to ve vztahu mezi mužem a ženou mělo vypadat. Stačí nám dvě hodiny a víme. Když návštěva odejde, máme s manželkou téma k hovoru. „To zase byl kousek. To nedopadne dobře,“ podotkla manželka.
Kam na ty nemehla naše dcera chodí
Patricie už měla partnera, co ji ponižoval, jelikož měl nějaký komplex. Pak měla partnera, který výplatu naházel do automatu a naše dcera ho živila. Nedokázala nám racionálně vysvětlit proč. V poslední době, kdy už Patricie žije sama a má dospělé děti, nevidíme jediný důvod k tomu, aby měla na někoho ohledy.
Podle nás je vztah založený na oboustranné důvěře, respektu a úctě. Ten, co vydělává víc, by měl být solidární. Muž by měl vždy zaplatit za ženu v restauraci. Neměl by na ženě parazitovat. A pokud pro něj něco žena udělá, měl by to umět vrátit. Ať už podporou, péčí nebo finančně. Ve vztahu by měla být rovnocennost. Ne stav, kdy je žena sedřená a chlap se veze.
Poslední setkání mi opět otevřelo oči
Poslední dceřin partner je od pohledu sympaťák a na návštěvě se nám zdálo, že je to konečně muž, co bude použitelný. Jenže včera jsem byl na procházce ve městě a potkal jsem je spolu. Prý mají dovolenou a dohodli se, že zajdou na oběd. Pozvali mě, abych se přidal. Naobědvali jsme se, dali si kávu a příjemně si popovídali.
Moje nadšení opadlo v okamžiku placení. Patricie za mě chtěla zaplatit útratu, což jsem odmítl a naopak chtěl zaplatit za ni já. Jenže to mě nenechala. Její partner skoro vykřikl: „Budeme platit odděleně a já jsem měl ten řízek a vídeňskou kávu. Budu platit hotově.“ Nechal pět korun spropitné. Díval jsem se na dceru, jak si za sebe zaplatila a bylo mi smutno. Obzvláště když vím, že svému partnerovi pere prádlo. Není to u mě chlap, ale další ubožák v řadě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
