Dáša (40): Myslela jsem, že jsem jeho jediná. Nakonec jsem se ocitla v polygamním vztahu

Ve čtyřiceti letech by si člověk řekl, že už ho na poli randění nemůže nic překvapit. I já jsem si to myslela, když jsem se po rozvodu rozhodla začít si hledat nového partnera. Ukázalo se, že mě ale čeká nejedno překvapení.

Marie (71): Dcera opustila manžela a začala bydlet se ženou. Nedokážeme to přijmout

Vypadal jako ideální partner

Když jsem se seznámila s Jindřichem, myslela jsem, že jsem vyhrála v loterii. Byl úplným opakem mého buranského exmanžela; byl chytrý a vzdělaný, miloval umění a ocenil sklenku kvalitního vína. Chodili jsme spolu do galerií a pak do vináren, na dlouhé procházky do parku, na dobré jídlo do restaurace. Byl hrozně zajímavý, vyprávěl mi o historii a umění, a já se do něj velmi rychle zamilovala.

Náš vztah nezávazně trval již několik měsíců a já měla konečně pocit, že jsem připravena s ním začít chodit, dokonce se k němu možná i přestěhovat. Jindřich měl byt v Praze, ale vždy na tři dny v týdnu jezdil na Moravu.

„Mám tam rodinu,“ vysvětloval mi, proč musí pokaždé odjet. „Musím se o ni starat a kontrolovat ji. Práce kolem domečku je těžká a potřebuje mužskou ruku.“

„Ty jsi tak hodný, že pomáháš,“ chválila jsem ho vždy pyšně. Měla jsem za to, že rodinou myslí starou maminku, možná i tatínka nebo třeba sourozence… Jednoho večera jsem ale byla těžce vyvedena z míry.

Sabina (19): Přivedla jsem přítele poprvé k nám domů. Za tátovo chování se budu ještě dlouho stydět

Zamilovala jsem se do něj a chtěla s ním být

„Jindro, chtěla bych náš vztah posunout dál,“ přiznala jsem mu na společné večeři. „Už se vídáme dlouho, rozumíme si… Jsi dokonalý muž. Chci s tebou být.“

„To je skvělé,“ rozzářil se Jindřich a vzal mě za ruku. „Už jsem to projednával i s Ivou a ta jenom souhlasila.“

Okamžitě mi opadl úsměv z tváře a nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu.

„Iva? Kdo je Iva… tvoje dcera?“ zeptala jsem se zmateně. Jeho odpověď jsem rozhodně nečekala.

„Ale ne, Iva je moje přítelkyně z Moravy,“ řekl, jako kdyby se nechumelilo, a já sotva zakryla překvapené vydechnutí. „Už dlouho o tobě mluvím a je z tebe nadšená. Náš vztah z celého srdce podporuje.“

„Ty máš přítelkyni?“ vyjela jsem na něj ostře, až se lidé z vedlejšího stolu otočili. „Celou tu dobu, co jsi se mnou, máš nějakou ženskou?“

„Dášo, já jsem v polygamním vztahu,“ vysvětlil mi trpělivě a zkoumavě si mě prohlížel. „Tobě to nedošlo? Myslel jsem, že to je jasné… Pořád jsem ti říkal, že mám rodinu na Moravě…“

Šárka (24): Naše první rande bylo naprosto dokonalé. Ráno mi ale řekl, že už mě nechce nikdy vidět

Pochopila jsem to úplně jinak

„Rodinu,“ odfrkla jsem si. „Myslela jsem, že myslíš maminku… Ne nějakou… další ženu. Promiň, Jindřichu, ale tohle asi nezvládnu.“

Chtěla jsem vstát, do očí se mi hrnuly slzy, ale Jindřich mě zarazil. Vypadal vyděšeně, urputně mě držel za ruku a táhl mě dolů na židli.

„Dášo, prosím, dej mi šanci,“ naléhal na mě a já se opět posadila. „S Ivou jsem už deset let v otevřeném vztahu. Ona má taky další muže, žijeme hodně odděleně. Dlouho jsem si hledal jenom krátkodobé známosti, ale když jsem potkal tebe…“

Jeho slova mě hřála u srdce a zároveň mi neskutečně ubližovala. Tolik jsem se do něj zamilovala, tak jsem ho chtěla, a on má vedle mě další.

„Jsi opravdu speciální a nechci o tebe přijít. Ale s Ivou jsme spolu tak dlouho… Nemohu ji opustit. Dej nám šanci, prosím. V Praze jsem jenom tvůj. Ani nepocítíš, že Iva existuje.“

Renata (24): Nechala jsem mámu připravit menu na mou svatební hostinu. Byla to hrůza, hosté si raději objednali pizzu

Rozhodla jsem se tomu dát šanci

Nevím, proč jsem na jeho podmínky přistoupila, ale ten večer jsem souhlasila, že s ním půjdu do vztahu. Ačkoli mi myšlenka na Ivu trhala srdce, nechtěla jsem o Jindřicha přijít. Přemlouvala jsem se, že se ke mně opravdu chová tak, že žádná jiná žena neexistuje. Přestěhovala jsem se k němu do bytu, stále jsme chodili na hezké schůzky, dostávala jsem květiny, pozvánky na večeře, dárky…

A pouze jsem se musela smířit s tím, že zatímco já jsem jeho od pondělí do čtvrtka, Iva ho má od pátku do neděle. Moje dcera mě za tento vztah soudí, říká, že to nemám zapotřebí a že mě můj muž vlastně konstantně podvádí. Já se to ale snažím nevidět jako nevěru, ale jako dělbu. Nejsem jenom jeho milenka, jsem v rovném postavení s Ivou. Věřím, že mě Jindřich stejně miluje víc.

Další příběhy ze života →

Růžena (68): Vždycky jsem ráda pekla bábovky a buchty. Nakonec přišel vnuk s tím, že jim dávám špatný příklad

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].