
Martina jako svobodná jezdila na letní dětské tábory jako vedoucí. Tehdy byla zamilovaná do staršího vedoucího. A pak jí Jaroslav zmizel ze života. Po letech se ale jejich cesty znovu spojily...
Jsem ráda, že jsem v mládí jezdila jako vedoucí na dětské tábory. Parta nás vedoucích byla složená z fajn lidí, a tak se celý pobyt nesl v příjemném duchu.
Tajná letní láska zůstala zapomenuta
Byla jsem nesmělá. A tak se stalo, že jsem byla několik let zamilovaná do o pár let staršího Filipa. Jezdil na dětské tábory také jako vedoucí. Celkem tři roky jsme spolu trávili skoro měsíc v kuse. Na dnešní dobu nepochopitelná cudnost. Ale já zkrátka taková kdysi byla. Na Filipa jsem se usmívala, vtipkovali jsme spolu, ale vůbec jsem netušila, zda je zadaný nebo zda se mu líbím. Filip byl pro mě tajemný a já svůj zájem evidentně taky dobře skrývala.
Až třetí rok jsme se na konci měsíčního turnusu opili a s Filipem jsem zažila vášnivou noc. Odjeli jsme z tábora a mně zbyly jen krásné vzpomínky. Filip se mi vytratil ze života. Čekala jsem, zda mě vyhledá. Ale nestalo se. Tenkrát nebyly mobilní telefony. Tenkrát bylo vše jinak. Složitější a zároveň opravdovější. Ale já byla pro Filipa jen letní láskou, která je pomíjivá. A on pro mě zůstal nádhernou vzpomínkou. Někým, koho jsem milovala a ta láska se naplnila jen tělesně.
Roky plynuly a život šel dál
Vdala jsem se, porodila děti a rozvedla se. Život šel dál a já řešila úplně jiné věci než moje dávné lásky. Rozhodla jsem se, že si najdu nového partnera na internetové seznamce. Stalo se, a když jsme měli asi osmé rande, nový přítel mi oznámil: „Zastaví se tu můj brácha, tak snad ti to nevadí.“ Seděli jsme tenkrát v restauraci a bratr se opravdu zastavil. Všimla jsem si, že je hezčí a vtipnější než můj nový partner a svému poznatku jsem se v duchu zasmála.
Bratr mého přítele se na mě díval a pak z něj vypadlo: „Hele, přijdeš mi povědomá. Nejezdila jsi jako vedoucí na dětské tábory? Odněkud tě znám a neumím tě zařadit.“ Začali jsme s bavit o minulosti a najednou mi to došlo. Byl to Filip. Ten Filip, do kterého jsem byla roky zamilovaná a se kterým jsem zažila vášeň. Nepoznala bych ho. Ale jak jsem ho zařadila, vybavilo se mi vše. Do posledního detailu. City, emoce i vzrušení.
Lidská paměť je evidentně nedokonalá
Pochválila jsem Filipa za jeho rozpoznávací schopnosti. Přiznala jsem se mu, že jsem ho vůbec nepoznala. Bylo evidentní, že Filip mě sice poznal, ale vůbec si nepamatoval, že se mnou něco měl. Asi jsem evidentně nebyla jediná. On pro mě znamenal kdysi mnoho a já jsem pro něj byla jen jednorázové letní povyražení. Jedna z mnoha. Nechala jsem si své tajemství a vzpomínky pro sebe a zasmála jsem se tomu, že svět je malý. Zavzpomínali jsme na ostatní vedoucí a na staré časy.
Rozloučili jsme se a můj přítel byl rád, že jsem si padla do oka s jeho bratrem. Kdyby věděl, že nás pojí víc než společné vzpomínky na trable s malými táborníky, asi by tak nadšený nebyl. Ale to si samozřejmě nechám pro sebe. Bylo evidentní, že Filip nehrál před bratrem nějakou hru, aby neprozradil naše dávné intimní sblížení. A pro mě je lepší, když vydrží můj vztah, aby toto dávné letní vzrušení zůstalo zapomenuto. Ale směju se, jak se mi Filip znovu vrátil do života. Nečekaně a vtipně.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




