Mateřídouška slaví 80. narozeniny: Propaganda se nevyhnula ani dětem, komunisti nechali Ferdu Mravence plnit pětiletku

Dnešní Mateřídouška je oproti své osmdesát let staré předchůdkyni akčnější, což samozřejmě odráží dobu. Jsou v ní různé soutěže, rébusy, komiksy a prakticky na každé stránce oslovuje malé čtenáře a čtenářky, a promlouvá k nim. Na začátku to byl časopis pro čtenáře do 12 let, dnes má na obálce uvedeno, že je pro čtenáře od 5 let. První číslo stálo 2,5 Kčs, dnes jej v trafice pořídíte za 64 korun.

Škola za socialismu: To byly soudružky učitelky, nácvik poplachu v plynových maskách, ale také nekonečné hry s céčky

Začátky časopisu Mateřídouška

Když 19. prosince 1945 vyšla Mateřídouška poprvé, záměrem bylo vytvořit časopis kvalitní po obsahové i vizuální stránce. Není se čemu divit, založil ji František Hrubín, slavný básník, dramatik a překladatel, který do češtiny převedl díla Paula Verlaina nebo Charlese Baudelaira. A chtěl dětem dopřát to nejlepší.

Mělo jít o projekt plný obrázků, pohádek a veršů a v původním záměru stojí, že „bude psán v duchu nových zásad výchovy mládeže i pedagogického pokroku“. Přestože to zní moc odborně, Mateřídouška respektovala dětské čtenáře a byla hravá a zábavná. Samozřejmě s ohledem na tehdejší dobu. Dnešní děti jsou už někde jinde.

František Hrubín, který Mateřídoušku první dva roky vedl, dlouho uvažoval nad názvem časopisu. Původně mělo jít o Psaníčko, ale pak u holiče zacítil v kolínské mateřídoušku. Pak Mateřídouška dostala nadčasové logo od slavného výtvarníka Josefa Lady. Dnes je sice lehce pozměněné a kromě kytiček kolem písmen je tam i tužka a kšiltovka, ale pořád připomíná ten starý nápis.

Doporučené video: Podívejte se na Mateřídoušku z let 1948/49, kdy si ji komunisté upravili podle sebe

Legendární časopis Mateřídouška a komunisté

Podle Radiožurnálu si Hrubín přál, aby byl časopis plný obrázků, pohádek a veršů. Aby byl hravý a děti měly důvod jej číst. Skutečně se mu to povedlo, i když jenom na krátkou dobu. Po převratu v roce 1948 se komunisté chopili nejen moci, ale zasáhli také do společenského a kulturního života v Československu.

Znamenalo to, že Mateřídouška začala otiskovat oslavné texty o sovětských pohlavárech, chválili se pionýři a do obsahu se dostaly překlady z ruštiny. Vliv komunistů se natvrdo projevil v lednu 1949, kdy časopis otevírá básnička Miloslava Janského s názvem Pětiletka. Dítě se v ní ptá otce, co je to vlastně onen pětiletý plán. A ten mu odpovídá: „Pracovat, co stačí síly, aby všichni šťastní byli.“

Ideologové si zkrátka chtěli podchytit už i ty nejmenší. Dokládá to také Ferda Mravenec, kterého příběhy byly vždy na zadní straně Mateřídoušky. Jeho autor, zarytý komunista Ondřej Sekora, nechal svého hrdinu pracovat pro pětiletku. Postavil školu, která všechny naučí a přeškolí, aby byli pilní jako mravenci...

Na fotky Mateřídoušky vydávané pod dohledem komunistů se můžete podívat do galerie.

Galerie Mateřídouška slaví 80. narozeniny: Propaganda se nevyhnula ani dětem, komunisti nechali Ferdu Mravence plnit pětiletku

+ 7 fotek + 8 fotek