Výročí narození autora Ferdy Mravence: Vojáci tu jsou hodní, ubytování šílené, žertoval Ondřej Sekora z nacistického lágru

Ondřej Sekora
Zdroj: Česká televize

Kdo by neznal autora Ferdy Mravence Ondřeje Sekoru. On sám by se dal označit za člověka, který uměl práce všeho druhu. Během svého života se věnoval hned několika profesím. A humor neztratil ani během války a pobytu v pracovním táboře.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 25. 09. 2020 08:00

Ondřej Sekora byl přední spisovatel, novinář a grafik, který se narodil 25. září 1899. V roce 1964 obdržel titul zasloužilého umělce. Spolupracoval s televizí, rozhlasem, filmem a divadlem. Angažoval se hlavně v dětské literatuře. Jeho nejznámějšími postavičkami jsou Ferda Mravenec a Brouk Pytlík.

Muž mnoha povolání

Ondřej Sekora byl třetí ze šesti sourozenců, vystudoval obecnou školu, poté přešel na gymnázium v Brně. V té době propadl vášni zvané entomologie. Sbíral motýly a brouky, k tomu začal kreslit a pravidelně sportovat. Maturoval až po válce. Chtěl vystudovat práva, ale po nepovedených státnících od svého úmyslu upustil.

Aby toho nebylo málo, začal se věnovat také novinařině. Působil jako sportovní referent a kreslíř v Lidových novinách. Z Brna se přesunul do Prahy, kde začal redigovat Dětský koutek. I když se mu tato práce velmi líbila, musel ji opustit. Jeho manželka Markéta byla totiž původem Židovka.

Pobyt v pracovních táborech

Za druhé světové války si Ondřej Sekora pobyl v pracovních táborech. Mezi lety 1944-45 byl internován v Kleinsteinu a Osterode. Ani tam se však nevzdal své vášně pro psaní a začal tvořit autentický deník mapující jeho pobyt v lágru. Dokonce s hercem Oldřichem Novým hrál maňáskové divadlo.

Na onu dobu vzpomínal překvapivě s humorem. Válce a hrůzám s ní spojenými se věnoval také, ale spíše jen okrajově. Zaměřil se hlavně na obyčejný, každodenní život. “ Svůj deník píši na tyči zapíchnuté vedle koleje využívaje přestávek,” napsal. “Vojáci s námi zacházejí s velikými ohledy. Ovšem ubytovací poměry jsou skutečně nejhorší.”

“Jeden kolega se rozpovídal, že až bude po válce, tak si vezme pět cigaret a bude s nimi sedět doma na záchodě celou hodinu,” okomentoval humorně Sekora stav táborových latrín. Nenechal si zkazit ani Vánoce. Ubytovnu vyzdobil chvojím, sehnal i stromeček, a podělil se s těmi, kteří nedostali nadílku.

Život po válce

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a časopisu Dikobraz. V roce 1949 spoluzaložil dnešní nakladatelství Albatros. Podílel se také na chodu periodik Mateřídouška a Ohníček. Byl dlouhodobým členem KSČ, což mu ale bylo, vzhledem k jeho praxi, málokdy vyčítáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Z veřejného života se stáhl po mrtvici. Zemřel v Praze roku 1967. Jeho hrob se nachází na hřbitově Na Malvazinkách na pražském Smíchově.

Zdroj textu: Ondřej Sekora: wikipedie.cz

Zdroj fotek:  Česká televize

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články