Facebook
Instagram
Michal byl rád, když mu táta dohodil práci. Dlouho si totiž nedokázal nic najít. Jenže pak zjistil, že je za tím něco víc. Zaměstnání má díky tomu, že ve firmě pracuje milenka jeho táty. Nelíbí se mu to, ale rovněž nechce přijít o dobré místo.
Pokud někomu řeknu, co jsem náhodou zjistil, mohu zničit život sobě i svým rodičům. Zatím mlčím, ale nevím, jak dlouho s tím tajemstvím dokážu žít.
Rodiče moc nevydělávají
V našem městě není pro mladé lidi žádná pořádná práce. Nezáleží na tom, jestli máte vzdělání, nebo ne, dobrou práci nedostanete, pokud nemáte správné kontakty.
Moji rodiče na tom nejsou finančně dobře. Dobře vím, že pro ně nebylo snadné živit mě, obzvlášť když jsem po maturitě dva roky pracoval jen příležitostně. V zimě jsem pomáhal při odklízení sněhu, v létě jsem sbíral ovoce.
Moje máma pracuje jako prodavačka. Táta je řidičem ve velkoobchodě s květinami a pracuje od rána do večera. Celý den rozváží po městě květiny, které aranžérky připraví, a večer ještě vyřizuje soukromé zakázky na výročí, svátky a narozeniny. Byl jsem si jistý, že mi rodiče nepomohou najít práci. Jak by mohli? Nemají přece ty správné známosti...
Táta mi sehnal práci
Proto mě velmi překvapila nabídka, kterou mi táta dal. Řekl, že jedna z firem, kam pravidelně dodává květiny, hledá administrativního pracovníka. A možná bych tam zapadl. Řekl mi, ať si připravím životopis a že ho sám doručí. Prý to tak bude lepší.
Nevkládal jsem do toho velké naděje, takže když mě pozvali na pohovor, byl jsem v šoku. A ještě víc mě překvapilo, když mi paní Eva (49), která se mnou vedla pohovor, řekla, že mě přijímají a mám pozdravit tátu.
„Ale to je jen moje známá. Vozím jim květiny už tři roky, takže jsem poznal pár lidí,“ bagatelizoval to táta, ale já si byl jistý, že práci mám díky němu.
Byl jsem mu vděčný a té jeho známé také. Cítil jsem, že se o mě ve firmě stará. Nešlo o žádnou protekci, jen o to, jak mě představila ostatním. Jako „svého“, ne jako někoho cizího. A dostal jsem pracovní smlouvu na dobu neurčitou, což v dnešní době není běžné!
Zjistil jsem jejich tajemství
Musel jsem se toho tolik naučit! Paní Eva mi vždy ochotně pomohla. Měl jsem ji rád, protože byla přímá a všechno dělala s úsměvem, čímž si získávala lidi. Všiml jsem si, že i můj táta je v její přítomnosti veselejší.
Bavil se s ní, žertoval, i když doma býval spíše mrzutý. Zpočátku mě bavilo sledovat, jak se mění, dokud jsem nezačal tušit, že za těmi zdánlivě nevinnými rozhovory se skrývá něco víc... Začal jsem si jich obou víc všímat a přiznávám, že jsem se dokonce uchýlil ke špehování.
Jednoho dne jsem zaslechl, jak paní Eva s někým telefonuje dost důvěrným tónem. Schválně vyšla z místnosti, aby to nebylo slyšet, ale já jsem předstíral, že jdu udělat kopie nějakých dokumentů. A šel jsem za ní. Volala mému otci! A bavili se spolu o intimních věcech...
Tátovi nedokážu odpustit, že má milenku
Od té chvíle jsem si byl jistý, že ti dva mají milostný poměr. Vědomí, že můj táta podvádí mámu, je pro mě nesnesitelné.
Nenávidím paní Evu za to, že se zapletla s mým otcem, aniž by jí záleželo na tom, že má manželku. Ta nenávist ve mně roste každým dnem, kdy musím sledovat, jak se usmívá do telefonu a jak spokojeně klade na stůl květiny, které dostala od táty.
Tak proč s tím nic nedělám? Proč jsem neřekl tátovi a paní Evě, že vím o jejich románku? Protože jsem zbabělec. Bojím se, že přijdu o práci, a novou už nenajdu. Teď jsem na tom dobře, protože paní Eva, zřejmě hnána výčitkami svědomí, se ke mně chová velmi dobře.
Nedávno mi dokonce vybojovala u šéfa zvýšení platu a povýšení. Nechci přijít o takovou práci. Navíc nevím, co by se stalo s mými rodiči, kdybych jim řekl pravdu. Co kdyby by se pak táta rozhodl odejít k paní Evě? Máma by to nepřežila! Takže o tom románku mlčím. A když máma chválí paní Evu za to, že je na mě tak hodná, mám v krku obří knedlík...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
