Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Michala nikdy neměla dobrý vztah se svou tchyní. A nejen ona, v podstatě s ní nevycházela celá rodina včetně obou tchyniných synů, které se neustále snažila rozeštvávat. Své rodině dokonce cíleně znepříjemnila život i po své smrti.
Kdyby mi někdo před lety řekl, že nás tchyně dokáže rozhádat i poté, co zemře, považovala bych to za špatný vtip. Bohužel nyní v tom „vtipu“ hrajeme hlavní roli! Manželova matka měla z nějakého nepochopitelného důvodu potřebu poštvávat lidi proti sobě. Když jsem upekla koláč, volala švagrové, že jsem jí upekla naprosto báječný zákusek, ať si vezme recept, protože ona peče „trochu zvláštně“. Mně ale řekla, že koláč musela vyhodit, údajně ji z něho strašně pálila žáha a nechtěly ho žrát ani slepice. A tak to bylo se vším… Pomlouvala, intrikovala, zkoušela nás rozhádat. Jenže narazila. Můj muž vždycky stál při mně a stejně tak jeho bratr při své ženě. I bratři drželi při sobě. Myslela jsem si, že časem tchyně pochopí, že to nemá cenu. Krutě jsem se spletla.
Celý život zkoušela, co vydržíme
Nejednou mi Pavel po návštěvě řekl: „Máma zase tvrdila, že jsi o ní mluvila ošklivě.“ Přitom jsem s ní ten týden vůbec nebyla v kontaktu. Dvakrát se mi stalo, že jako by náhodou zmínila, že Pavla zahlédla ve městě s jinou ženou, dokonce jmenovala jakou. Byl to naprostý nesmysl!
S oblibou přede mnou také vzpomínala na manželovy lásky z mládí… „Marcelka byla stejně sluníčko, tak milá a navíc krásná a vzdělaná!“ řekla třeba při rodinné večeři a pak se naoko začala omlouvat. „Jé, promiň, Míšo, to bylo asi teď, jak jsi trochu přibrala. Nezlob se, broučku.“ A pak naoko nevinně dodala: „Prostě jsem si na ni vzpomněla, nedávno jsem ji potkala, vypadá stále stejně báječně.“
Poslední tah si nechala do závěti
Po její smrti jsme byli pochopitelně smutní. Ať byla jaká byla, pořád to byla maminka mého muže. Šok přišel až u notáře. Tchyně po sobě zanechala závěť. Dům odkázala Pavlovi, ale s dodatkem, že Petr dostane finanční vyrovnání, které bylo směšně nízké. Chatu naopak odkázala Petrovi s podmínkou, že ji nesmí deset let prodat. A k tomu připojila několik kousavých osobních dopisů.
V jednom z nich stálo: „Pavlíku, vždycky jsem věděla, že tě tvá žena ovládá. Dej si na to, prosím, pozor!“ V dopise pro Petra zase napsala: „Ty jsi byl vždycky ten hodnější syn, i tvůj táta to říkával.“ Když jsme to četli, zůstali jsme sedět jako opaření. Některé věci ani nechci psát, jak byly nechutné.
Nevím, jestli jsme obstáli
Všichni jsme věděli, o co tchyni šlo – prostě jen pokračovala v nekonečném plivání jedu. Ale i tak byly první týdny po vyřízení dědictví zvláštní. Nikdo se nehádal, ale všichni byli opatrnější. Najednou jsme přemýšleli o každé větě, aby si ji ten druhý nevyložil špatně. Přesně to ta ženská chtěla!
Jsem strašně vytočená, že mezi nás všechny něco zasela. Od její smrti uběhlo několik měsíců a já cítím, že se v rodině zkrátka něco změnilo. Už nejsme jeden vůči druhému tak bezstarostní a bezprostřední jako dřív. Manžel s bratrem se sice domluvili, jak vše po vyřízení dědictví vyřeší, ale mám pocit, že ani jeden není s řešením úplně spokojený.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
