Facebook
Instagram
Rodinná tajemství ničí vztahy mezi příbuznými. Mikuláš omylem odhalil, co skrývá jeho rodina. Od té doby se sestrou ani matkou nemluví a neví, jestli se to někdy napraví.
Karla byla moje o patnáct let starší sestra, ke které jsem celý život vzhlížel a která mě obezřetně ochraňovala. Od mých deseti mě s sebou brala na dovolené, kam jezdila se svými kamarády, na vodu, na hory, kamkoli jeli. Vždycky jsem si říkal, že mám štěstí, že mám takovou sestru.
Sestra na mě pomalu nenechala nikoho sáhnout
Způsob, jakým mě ochraňovala, byl ale vždycky velmi agresivní a hodně mateřský. Objímala mě, mluvila o mně jako o svém „malém Mikuláškovi“ a nenechala na mě nikoho sáhnout ani se ke mně přiblížit.
Vždycky jsem přemýšlel, proč naše máma měla další dítě po tolika letech, zvlášť protože už v té době nebyla nejmladší a hlavně nebyla ani v žádném vztahu, což jsem věděl z historek i fotek. Jak jsem vyrůstal stále víc jsem přemýšlel, co se vlastně semlelo, že jsem přišel na svět.
Zaslechl jsem kousek matčina rozhovoru se sestrou
Když mi bylo osmnáct, máma onemocněla a její prognóza nebyla nadějná. Učil jsem se v té době na maturitu a zároveň jsem se snažil starat o mámu, která většinu času strávila v posteli a její stav se nezlepšoval. Karla jezdila aspoň jednou týdně, aby mi pomohla, ale většina věcí byla na mně.
Při jedné sestřině návštěvě jsem šel kolem ložnice a zaslechl ji mluvit s matkou. Máma, navzdory svém stavu, zněla opravdu rozrušeně. „Musíme mu to říct, Kájo. Kdo ví, jak to se mnou dopadne, a pokud bych měla umřít, nemůžu odejít s touhle lží,“ naléhala. Nevěděl jsem, o co jde, ale bylo mi jasné, že jde o něco vážného.
Máma se díky bohu po pár měsících začala zlepšovat, a nakonec se úplně uzdravila. Vypadalo to, že se věci vrátí do starých kolejí, ale já nemohl z hlavy dostat to, co jsem tenkrát slyšel. Pořád mi to vrtalo hlavou. Co má moje máma za tajemství a komu ho musí říct, než zemře?
Máma mi prozradila, čí ve skutečnosti jsem
Rozhodl jsem se mámy a sestry zeptat. Dívaly se na sebe překvapeně, ba vyděšeně. Chvíli jsem je musel přemlouvat, ale nakonec to z mámy vypadlo. „Já nejsem tvoje máma, ale babička. Karla v patnácti letech otěhotněla, ale rozhodly jsme se, že tě jako máma budu vychovávat já,“ vysvětlila mi.
Nechápal jsem, co se děje a proč mi to nikdy nikdo neřekl. Málem jsem se zbláznil, když jsem přemýšlel o všech těch momentech, kdy se tahle informace mohla dostat na povrch, ale obě se rozhodly, že mi to neřeknou. Nebyl jsem schopný pochopit, že moje sestra, kterou jsem vždycky uctíval, je vlastně moje máma.
Krátce po maturitě jsem se odstěhoval, a ačkoli se obě snažily se mnou udržet kontakt nebo ho znovu navázat, už roky jsem ani s jednou nemluvil. Pokaždé, když si vzpomenu na svoje dětství a výlety s Karlou, dochází mi, proč se ke mně chovala tak ochranitelsky, a nedokážu to překonat a pochopit. Připadám si jako sirotek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
