Milada (47): Celý život jsem měla velké problémy otěhotnět. Přirozenou cestou se mi to povedlo až na prahu padesátky

Zase jsem seděla na záchodě a brečela. Opět se dívala na negativní těhotenský test. Další zklamání, kolikáté už?

Mohlo by Vás zajímat:

Aleš (42): Před lety jsem se vykašlal na vasektomii. Teď toho lituji, neboť manželka čeká čtvrté dítě

Museli jsme s manželem na umělé oplodnění

S manželem Jirkou jsme se už tři roky snažili o miminko. Každý měsíc jsem si hlídala ovulaci, pozorovala své tělo a za těhotenské testy jsem utratila tisíce. Jak se mi menstruace o den zpozdila, už jsem letěla do lékárny a dělala si test. "Zase negativní," brečela jsem Jirkovi v náručí.

Gynekolog mi doporučil návštěvu reprodukčního centra. Musím uznat, že Jirka se ke všemu postavil čelem. Nechal si zkontrolovat sperma a absolvoval se mnou i další vyšetření. Dohodli jsme se, že podstoupíme umělé oplodnění.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (31): Chtěla jsem se vyplakat kamarádce, že jsem přišla o miminko. Dopadlo to ale naprosto nečekaně

Dnes máme už dvě pubertální děti

Oba nás překvapilo, jak náročný proces umělého oplodnění je. Musela jsem si píchat injekce do břicha na stimulaci většího počtu vajíček. Tu provázely silné bolesti podbřišku. Jirka mi byl velkou oporou. Ani odebrání vajíček nebylo příjemným zákrokem. Po jejich oplodnění nám z centra zavolali, že se bohužel ani jedno správně nevyvíjelo, a tak celý proces budeme muset opakovat.

Až z třetího pokusu se nám narodil zdravý syn. Za dva roky jsme celý koloběh absolvovali znovu a narodila se nám dcera. Dnes už jsou obě děti v pubertě. Občas s Jirkou u kávy vzpomínáme, jaká úskalí jsme spolu překonali.

Mohlo by Vás zajímat:

Karin (23): Já si dítě tak brzy nepřála, přítel ano. Teď se doma trápím s roční holčičkou a přemýšlím, co mi uteklo

Na stará kolena jsem zjistila, že jsem těhotná

Nedávno jsem si dávala obvyklou ranní kávu. Najednou jsem si uvědomila, že jsem dlouho nedostala menstruaci. Na chvíli jsem se zarazila, ale pak jsem si řekla, že jsem asi v přechodu a šla uklízet. Asi za hodinu se mi udělalo nevolno.

Abych měla jistotu, koupila jsem si těhotenský test. Na výsledek jsem koukala s otevřenou pusou. Když manžel přišel domů, řekla jsem, aby se posadil: "Jirko, sama tomu nevěřím, ale jsem těhotná. V 47 letech." A rozbrečela jsem se. "Chápeš to? Když jsme děti chtěli, nešlo to a prošli jsme si peklem," vzlykala jsem. "Teď jsme starý, já těhotná a vůbec nevím, zda to zvládneme. Je to riziko, nezodpovědnost a já nevím co ještě," plakala jsem. "Zvládneme to," objal mě Jirka. Osud to vyřešil za nás, potratila jsem ve třetím měsíci. Život někdy dokáže být krutý.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Melánie (32): Oznámila jsem matce, že čekám dítě. Druhý den se objevila u našich dveří a převrátila nám život naruby