Barbora (31): Chtěla jsem se vyplakat kamarádce, že jsem přišla o miminko. Dopadlo to ale naprosto nečekaně

Načasování schůzky s kamarádkou Veronikou (29) nebylo úplně nejlepší. Chtěla jsem se jí vyplakat na rameni kvůli nedávnému potratu, zatímco ona se mi pochlubila bříškem v pátém měsíci.

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (24): Strašně jsem chtěla dítě. Když jsem našla dvě čárky na těhotenském testu, stalo se něco nečekaného

Ztráta miminka mě srazila na kolena

Na vytoužené miminko jsem se těšila skoro rok. Když jsem našla druhou čárku na testu, nic nemohlo moji radost pokazit. Málem jsem objímala cizí lidi na ulici. Manžel mě krotil, ať nikomu nic neříkám, a já si myslela, že je pěkný škarohlíd.

Nicméně o měsíc později mi gynekoložka suše oznámila, že se jedná o zamlklé těhotenství. Druhý den jsem už byla objednaná na revizi. Nejenže jsem o tom nikdy neslyšela, ale nebyla jsem připravená na nepříjemné zprávy. Naprosto jsem se zhroutila. Manžel kolem mě chodil po špičkách a nevěděl, co si se mnou počít.

Týden jsem nemluvila, vzala jsem si v práci volno a jen zírala na nějaký seriál. Venku svítilo slunce a já si s hrůzou uvědomovala, že mě na poště čekají těhotenské šaty. Kamarádka Veronika mi psala už několikátou zprávu, zvala mě na zmrzlinu. Nakonec jsem se rozhodla jít, potřebovala jsem to probrat.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (38): Před lety jsem potratila, tu bolest cítím dodnes. Manžel by si přál dítě, ale já mu ho nedokážu dát

Kamarádka mi oznámila, že je těhotná

Veronika si kupodivu vůbec nevšímala mého depresivního rozpoložení ani zničeného výrazu. Rovnou jsem jí oznámila, že s ní potřebuju o něčem mluvit. Jenže pak se šlo na vybírání zmrzliny, a než jsem si stačila připravit svůj smutný proslov, Veronika mě předběhla.

"Drahá kamarádko, budeš teta!" vyhrkla a já najednou vůbec nechápala, o čem mluví. Měla jsem příliš plnou hlavu toho, že nebudu máma. Ona pak ťukla zmrzlinami o sebe, jakoby na přípitek, a já už pomalu chápala. My dvě asi dnes nebudeme na stejné notě. Překvapení jsem předstírat nemusela, úsměv pak ano.

"Gratuluju, Veru, to je super! Ve kterém jsi týdnu?" uvědomila jsem si, že v duchu počítám, jestli třeba nepřipíjíme na dítě předčasně a všechno se ještě nemůže změnit. Jako třeba u mě. "V pátém měsíci!" Veronika prý měla co dělat, aby to přede všemi utajila, než bude vědět, že je vše v pořádku. Jak já jí v tu chvíli záviděla.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (35): Pátý potrat mě stáhl na dno. Po tolika selháních se nedokážu ani podívat na sebe do zrcadla

Kamarádce jsem nakonec nic neřekla

Je mi naprosto jasné, že za to načasování kamarádka nemůže. Lítost mě ale znovu zcela pohltila. Po zbytek naší schůzky jsem se musela přetvařovat jako nikdy v životě. Vyptávala jsem se jí na jména a plány s přestavěním bytu. Pak jsem se doma svalila na gauč a cítila se hrozně.

Momentálně se kamarádce vymlouvám na všelijaké nemoci, kterými ji nechci nakazit. Nějakou dobu ji nechci vidět a ještě nevím, jestli jí někdy povím úplnou pravdu. Možná, až to všechno přebolí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (25): Ženatý přítel mě poslal na potrat s tím, že dítě nechce. Všechno ale nakonec dopadlo úplně jinak