Milada (64): Svěřila jsem synovi v dobré víře správu mých peněz. Nestačila jsem se divit, co s nimi dělal

Když jsem poprvé požádala syna, aby mi pomohl s internetovým bankovnictvím, připadalo mi to jako nejrozumnější řešení. Sama se v těch aplikacích moc nevyznám a on byl vždycky ten technicky zdatný. Zadával za mě platby, nastavoval trvalé příkazy a všechno fungovalo bez problémů. Byla jsem ráda, že se nemusím stresovat s hesly a potvrzovacími SMS.

Anna (29): Rodinný dům měl patřit i mně a bratrovi. Mlčím, i když vím, že nás otec podvedl

Tvrdil, že je to nějaká chyba

Jenže pak jsem si začala všímat, že mi z účtu mizí peníze. Víc, než bych čekala. Nejdřív jsem to sváděla na vlastní roztržitost. Říkala jsem si, že jsem asi utratila víc v obchodě nebo zapomněla na nějakou platbu. Pak ale začaly chodit výpisy s částkami, které nedávaly smysl. Pět tisíc tady, osm tisíc tam. Nebylo to jednou, objevovalo se to pravidelně.

Začala jsem se dívat do historie plateb a zůstala jsem jako opařená. Peníze odcházely na účty, které jsem neznala. Když jsem se ptala syna, jestli o tom něco ví, tvářil se překvapeně. Tvrdil, že to musí být nějaká chyba v bance a že se o to postará. Jenže platby stále odcházely, peníze mi mizely a on to neřešil.

Po pár měsících mi došla trpělivost. Zavolala jsem do banky a domáhala se spravedlnosti. „Z účtu mi mizí peníze na neznámé účty a vy s tím nic neděláte.“ Seřvala jsem telefonistku jako malé dítě. Ale ukázalo se, že všechny platby byly schválené a k žádné chybě nedošlo. Tehdy se přiznal.

Gita (56): Chtěla jsem synovi pomoct v těžké životní situaci. Skončila jsem jako neplacená služka a chůva

Prý mu stejně patřily

Řekl, že si z účtu bral peníze, když je potřeboval. Nešlo o žádnou chybu, vybíral je on. Prý to nebylo nic hrozného, jen pár desítek tisíc. A dodal větu, kterou už nikdy nedostanu z hlavy: „Vzal jsem si jen to, co bych stejně za pár let zdědil. Já nechápu, že z toho děláš takové drama.“

V tu chvíli se mi sevřel žaludek. Celé roky jsem si myslela, že vychovávám zodpovědného člověka, který si dokáže vydělat sám. A místo toho zjistím, že mě bere jako živý bankomat. Nešlo mi o ty peníze, ale o princip. O to, že si je vzal za mými zády a ještě to dokázal obhajovat.

Hned následující týden jsem všechno změnila. Banku, účet, přístup do bankovnictví. Všechno, co mě napadlo. Od té doby mu nevěřím tak jako dřív. Změnila se mezi námi atmosféra. Syn říká, že jsme přece rodina a že by to udělal každý. Jenže já si to nemyslím a nedokážu ho o tom přesvědčit.

Další příběhy ze života →

Vlaďka (58): Moje mamka propadla v důchodu "výhodným" nákupům. Chci ji zbavit svéprávnosti

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].