
Minulý týden, kdy panovaly tropické teploty, pozvala Milada rodinu kamarádky Petry do svého bazénu. Rodina se koupala celé odpoledne, a ač vypili spoustu domácí limonády, na toaletu z nich nešel nikdo. Milana pojala podezření, že si ulevovali do bazénu.
S manželem Ivošem jsme postavili menší domek. Nebyli jsme při plánování jeho velikosti nároční, a tak nám zbyly peníze na velký bazén.
Místo velkého domu máme velký bazén
S manželem jsme oba vyrostli v bytě, a tak jsme neměli moc velké požadavky na prostor. Shodli jsme se, že nám stačí menší místnosti. „Nechci být otrokem domu. Nechci pracovnu ani pokoj pro hosty. Postavíme si něco, aby každý měl svou místnost, stačí jedna koupelna, toaleta a obývák s kuchyňským koutem,“ navrhnula jsem.
Stalo se. Každý měl svou menší ložnici a náš obývák s kuchyňským koutem nebyl o moc větší než standardní pokoj v paneláku. Ale nám to vyhovovalo. Velikostí dům odpovídal rodině, která hodně sportuje a doma tráví minimum času. O to víc jsme si vyhráli se zahradou. Terasa s posezením a krbem, velký bazén a spousta keřů. Naše oáza klidu určená k odpočinku.
Kamarádi se k nám začali zvát kvůli bazénu
Když jsme dostavěli bazén, začali se nám ozývat kamarádi, o kterých jsme roky neslyšeli. „A že neuhádneš, kdo mi dnes volal a chtěl se pozvat na návštěvu? Michal,“ prozradil mi manžel. Michal byl kamarád, který s Ivošem zpřetrhal kontakt před několika lety. Jenže Michal bydlí s rodinou v bytě, vstupenky na koupaliště jsou drahé, a tak se ozval Ivošovi.
Nejsme naivní ani hlupáci. Manžel se s Michalem slušně pobavil, ale k bazénu ho nepozval. Jsem ráda, že Ivoš nemá potřebu být s každým za dobře nebo se každému zavděčit. Oba jsme se v minulosti spálili a kamarády si dobře vybíráme. K bazénu zveme samozřejmě naše rodiče, další příbuzné a pár kamarádů.
Kamarádčina rodina vůbec nechodila na záchod
Když před několika dny panovaly tropické teploty, pozvala jsem kamarádku Petru s rodinou, aby s námi strávili odpoledne u bazénu. Děti si hrály a my, dospělí, jsme trávili odpoledne buď na lehátku nebo v bazénu. Ač jsem všechny napájela domácí limonádou, všimla jsem si, že na toaletu chodila jenom rodina naše.
„Děti, kdybyste chtěly na záchod, tak je v přízemí,“ upozornila jsem a doufala, že i dospělí vzali informaci na vědomí. Nicméně když jsme se v osm večer loučili, uvědomila jsem si, že ač jsme vypili minimálně deset litrů domácí limonády v osmi lidech, rodinu kamarádky Petry jsem neviděla jít na záchod. Podle mě není možné, aby se jim celé odpoledne nechtělo. Asi už je nikdy do našeho bazénu nepozvu a nechám běžet filtraci o několik hodin déle než obvykle.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].