Erika (38): Po letech hádek o každou korunu jsem manžela vystěhovala a konečně dýchám

Příběhy o životě: Po letech hádek o každou korunu jsem manžela vystěhovala a konečně dýchám
Zdroj: Freepik

Erika ve vztahu se svým manželem viděla varovné signály ještě před svatbou, ale nevěděla, že jeho snaha ušetřit peníze ji ovlivní tak moc.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 16. 02. 2026 13:00

Už když jsme se s manželem dávali dohromady, věděla jsem, že nerad utrácí peníze. Když jsme šli na první rande a vzal mě na večeři, jedna z jeho prvních vět byla: „Máš limit 200 Kč.“ Zaskočilo mě to, ale chápala jsem. Byli jsme v té době na vysoké, nikdo z nás nebyl boháč.


Přehlížela jsem signály

Když jsme spolu začali chodit, všimla jsem si, že pokud něco chci, musím si to koupit. Šli jsme do kina a já chtěla popcorn. Tomáš vždycky zakroutil hlavou, tak jsem si šla pro popcorn sama. Když jsme jeli na výlet, vždycky jsem si platila sama dopravu, jídlo, všechno. Nikdy mi to nevadilo, dokud po mně nechtěl, abych někdy zaplatila za něj.

Bylo to zvláštní, ale nechávala jsem to být. Každý máme jiný přístup k penězům a Tomáš pocházel z poměrně chudé rodiny, takže jsem chápala, že prostě chce ušetřit peníze. Ale když jsem začala já platit za věci a on zcela odmítal zaplatit, začaly naše první hádky, ale ani to mě neodradilo od svatby.

Ta byla sama o sobě velkým tématem. Nakonec jsme se brali na radnici a na oběd jsme pozvali jen naše rodiče, protože Tomáš prostě nechtěl platit za velkou svatbu a hostinu a já se s ním svezla. Nikdy jsem neměla velké plány a představy o tom, jak by můj „velký den“ měl vypadat, a ušetřit peníze mi nevadilo.


I já mám hranice

Ale jak jsme stárnuli a vydělávali peníze, začalo mi docházet, že Tomáš se nesnaží být šetrný, ale prostě doslova nechce „pustit chlup“. Naše hádky byly častější a stupňovaly se. Když jsem chtěla jet na dovolenou, znamenalo to přemlouvání, přetahování a hádky, až jsem nakonec za všechno musela platit sama. Když jsem chtěla jít na večeři, buď jsme šli do té nejlevnější restaurace, nebo jsem musela zaplatit.

Po několika letech už jsem toho všeho měla dost, zvlášť když mě Tomáš chtěl nastěhovat do starého, plesnivého bytu jen proto, že stál o 2000 korun měsíčně méně než byt, v němž jsme bydleli. To pro mě byla poslední kapka. Tomáše jsem vystěhovala a požádala o rozvod. A konečně jsem si začala život užívat.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články