Mirka (42): Člověk ani po deseti letech nemůže říct, že někoho zná. To, co předvedl přítel při rozchodu, mě šokovalo

S Pavlem jsme spolu žili na psí knížku. Narodil se nám syn Aleš a žili jsme v pronajatém bytě. Deset let jsme byli spolu a já si myslela, že Pavla znám.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (38): Smířila jsem se s tím, že mě partner nikdy nepožádal o ruku. Pak do mě na dovolené jeden chlap rýpal, proč nejsem vdaná

Přišly hádky a nejhorší rozhodnutí v životě

Asi jsme k sobě nepatřili, protože bylo komplikované se na čemkoliv dohodnout. Dva sebevědomí lidé a ani jeden neuměl ustoupit. Takže nejdříve jsme se pohádali, pak se usmířili v posteli a teprve v této fázi jsme byli schopní udělat kompromis a dojít k cíli. Dlouhodobě neudržitelná situace.

Obzvláště, když se po letech společného života vytratila sexuální touha. Rozpadl se nám tím usmiřovací rituál a komunikace se stala obtížnější. Navíc s narozením syna přibyly situace, kde jsme měli na věc rozdílný názor. Zkrátka jsem byla vyčerpaná z neustálých negativních emocí, které náš vztah provázeli a rozhodla jsem se pro rozchod.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (52): Moje dcera se třikrát zamilovala, třikrát vdala a třikrát rozvedla. Bojím se, že to tak bude i počtvrté

Přítel se zachoval jako hulvát

„Pavle, už jsem unavená. Chci, abychom byli dobří rodiče pro Aleška. Ale jako partneři k sobě nepatříme. Věřím, že se na všem slušně dohodneme a nebudeme si dělat naschvály,“ žádala jsem partnera. Ten mi vše odsouhlasil a mě se ulevilo. Začala jsem si stěhovat osobní věci k rodičům. Začala jsem oblečením.

Pak jsem odjela na týden k příbuzným na chalupu na Slovensko s tím, že až se se synem vrátíme, sbalím zbytek věcí a udělám tlustou čáru za touto etapou mého života. Jaké bylo moje překvapení, když jsem si chtěla vybrat tisíc korun ze společného bankovního účtu. Podle dohody s Pavlem jsme si měli každý vybrat tisícovku a o zbytek se spravedlivě rozdělíme.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniela (64): Jako malé mi rodiče nedopřáli štěně. Proč, to jsem pochopila díky nedávné bolestné zkušenosti

Odešla jsem jen s osobními věcmi

Na bankovním účtu bylo prázdno. Pavel totiž společné peníze vybral a napsal mi zprávu, že jsem se poslední roky válela doma se synem, a tak peníze jsou jeho. Když jsem přišla do bytu pro své věci, zbyl tam je rozbitý nábytek. Pavel sebral vše. I toaletní papír a potraviny ze spíže. V bytě mi nechal nábytek, který podle dohody měl patřit mě, ale rozbil ho.

Mrzí mě, co Pavel udělal. Neublížil jen mě, ale především svému synovi. Jelikož zničil matraci i na jeho posteli. Pevně doufám, že mi bude posílat domluvené alimenty. Pokud ne, obrátím se na soud a budu požadovat oficiální výpočet alimentů z Pavlovy výplaty. A na nějakou naši dohodu od právníka se vykašlu. Modlím se, aby zničené věci byly jen následkem ojedinělého výbuchu vzteku a ostatní šlapalo dle dohody.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (25): V osmnácti jsem si myslela, že svatba je ten nejlepší nápad. Teď toho hořce lituji