Linda (25): V osmnácti jsem si myslela, že svatba je ten nejlepší nápad. Teď toho hořce lituji

Když mi bylo osmnáct, bláznivě jsem se zamilovala do svého spolužáka Kryšpína. Byl moje první láska, vlastně moje první všechno, první pusa, první romantické rande, první sex… a doufala jsem, že bude i ten poslední. Měla jsem pocit, že nikoho tak úžasného, citlivého a milujícího už nikdy nenajdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyněk (32): Moje přítelkyně mě požádala o ruku. Znechuceně jsem cuknul a rande ukončil

Požádal mě o ruku

Oba jsme s Kryšpínem byli zcela pobláznění a posedlí naším vztahem. Trávili jsme spolu každou minutu, po škole jsem chodila hned k němu, místo akcí s kamarádkami byla večer s ním u televize, vše, co jsem dělala se točilo kolem něho. A on to měl stejně, cítila jsem, že jsem pro něj středobodem vesmíru. Proto mě ani nepřekvapilo, když si při večerní procházce na západ Slunce přede mě klekl a vytáhl malý zásnubní prstýnek.

„Lindo, vím, že jsme ještě mladí, ale už teď vím, že s tebou chci strávit celý svůj život. Hrozně tě miluju a proto si myslím, že není na co čekat… vezmeš si mě?“ zeptal se mě láskyplně, když přede mnou klečel v zablácené cestě a já se štěstím skoro rozplakala.

„Ano! Samozřejmě, Kryšpíne! Miluju tě,“ vykřikla jsem radostně a hned, jak mi prstýnek navlékl na prst, jsem mu vesele skočila kolem krku.

Mohlo by Vás zajímat:

Mariana (42): Manžel odjel za prací do zahraničí a několik let mě nechal doma samotnou. Vrátil se bez ohlášení a nedopadlo to dobře

Moje máma mi to rozmlouvala

V tu chvíli jsem si myslela, že to je to nejlepší, co se mi mohlo stát. Moje máma ale tento názor nesdílela a když jsem jí prstýnek nadšeně ukázala, jenom se na mě ustaraně podívala.

„Lindo, nejsem si jistá, jestli to je ten nejlepší nápad. Je vám teprve osmnáct, Kryšpín je tvůj první kluk… bojím se, abys toho jednou nelitovala.“

„Mami, Kryšpín je láska mého života,“ oponovala jsem jí, „není na co čekat. Vím, že se jednou vezmeme, tak proč ne teď?“

Neviděla jsem v tom, co mi říká, kloudný důvod. Teď už vím, že jsem byla zaslepená láskou a mrzí mě, že mě mamka víc nepřemlouvala a nenaléhala na mě. Ona si ale řekla, že jde o můj život a nad mou nerozvážností pouze pokrčila rameny. To, co mě stálo celé mládí, brala pouze jako výchovnou lekci pro svou hloupou dceru.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (42): Mám se vdávat, ale nechci si vzít snoubencovo příjmení. Bojím se, že se mi všichni budou smát

Nejprve jsem se cítila šťastná

A tak byla svatba. Malá a skromná, neměli jsme moc peněz, ale krásná a nezapomenutelná. Hned na to jsem se ke Kryšpínovi a jeho rodičům přestěhovala a začali jsme žít jako jedna rodina. S mojí maminkou jsem se samozřejmě i nadále stýkala, jen jsme spolu nebydlely. Roli vdané paní jsem vzala velmi vážně, přestala jsem chodit na party a oslavy, místo toho se učila pořádně vařit a starat se o dům a začala jsem chodit do práce, abychom si mohli co nejdříve pořídit vlastní bydlení, po kterém jsme velmi toužili.

Nejprve jsem byla opravdu šťastná, postupně jsme si konečně koupili malé vlastní bydlení a hned na to jsem otěhotněla. Tak tak jsem si stihla dodělat maturitu a pak jsem už zůstala doma a připravovala se na miminko. To jsem si pořád ještě myslela, že to celé bylo nejlepší rozhodnutí mého života… vystřízlivění došlo až o mnoho let později.

Mohlo by Vás zajímat:

Josefína (31): Přítelova matka si umanula, že jsem s ním jenom pro peníze. Poštvala ho proti mně a zničila nám vztah

O nejlepší léta jsem přišla

Bylo mi dvacet pět a narodilo se mi naše třetí dítě, když se najednou všechno změnilo. Začala jsem si všímat toho, jak žijí lidé kolem mě – zatímco já jsem seděla doma, celá oteklá z několika porodů, špinavá a unavená obskakovala svoje tři děti, moje překrásné vrstevnice chodily v upnutých šatech o kterých bych si mohla se svým břichem nechat zdát na akce a porovnávaly krásné dovolené, kde byly. Všechny si před jméno přidaly zajímavé tituly z vysokých škol a hledaly si bohaté partnery, se kterými procestují celý svět. Vedly vzrušující život plný překvapení a radostí, zatímco já jsem byla uvězněna neustále v tom stejném stereotypu starání se o domácnost, ze kterého nebylo úniku.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (66): Při odchodu do důchodu jsem zažila velké zklamání, nikdo mi ani pořádně nepoděkoval

Chtěla jsem se jít bavit, ale musela jsem vychovávat děti

Začala jsem mít pocit, že nade mnou tikají neúprosné hodiny a říkají mi, že jsem svá nejlepší léta už propásla. Začala jsem se cítit nešťastná, uvězněná v životě, který jsem ještě nedávno tak moc chtěla. Najednou jsem měla pocit, že jsem měla se svatbou i dětmi počkat, že jsem měla poznávat nové muže a bavit se. Když jsem se s pláčem svěřila mé matce, jenom mě soucitně pohladila po rameni.

„Milá zlatá, já tě chápu. Ale říkala jsem ti to hned – nestojí za to se tak mladá vázat. Mládí je od toho experimentovat, objevovat, bavit se… ale o to ty jsi přišla, když sis vzala Kryšpína. Nedá se nic dělat, teď máš tři děti, co musíš vychovávat, domácnost, o kterou se starat, jsi máma a manželka. Na zábavu už není čas.“

Myslím, že toho, jak brzo jsem se vdala a měla děti, budu litovat do konce života. Ačkoliv je i svého manžela nesmírně miluji, není den, co bych večer neležela v posteli a se slzami v očích nepřemýšlela nad tím, co mi v životě uniklo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslav (53): Chtěl jsem manželku potěšit speciálním dárkem. Její reakce mě ale šokovala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].