Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Zbyněk je zastáncem tradičních hodnot. Muž má být mužem a žena ženou. Nicméně s poslední partnerkou se přesvědčil, že je asi ze staré školy. Láska evidentně není do manželství potřeba.
Moc jsem se zatím druhému pohlaví nevěnoval. Dost jsem sportoval v mužském kolektivu, studoval v zahraničí a vážný vztah jsem měl zatím jen jeden. Trval asi půl roku a byl na střední škole.
Život je hra a je třeba být hráč
Rodiče mi umožnili vystudoval vysokou školuv zahraničí. Jsem jim za to moc vděčný. Stálo je to hromadu peněz, ale mně to dalo neskutečnou životní zkušenost, rozhled a prestižní vzdělání. V zahraničí jsem se musel dost otáčet. První roky mi zaplnilo čas studium jazyka. Odjížděl jsem v domnění, že anglicky mluvím obstojně. Na místě jsem až pochopil, v jakém omylu jsem v Čechách žil.
Neměl jsem čas na zábavu. Dřel jsem a vyplatilo se. Vysokou školu jsem dodělal mezi dvaceti nejlepšími studenty. Nyní pracuji v nadnárodní společnosti a díky škole mám skvělou startovací pozici. Na střední škole jsem byl tichý kluk, co většinu času trávil v mužském kolektivu a sportoval. Jen v posledním ročníku jsem měl asi půlroční známost, která skončila dříve než začala.
Můj osobní život je spíše nudný
V posledních letech jsem se otrkal a už jsem několik žen poznal. Ale žádná mě neoslovila natolik, abych mohl říct, že jsme vytvořili vztah. A tak pluji životem sám a občas se ke mně někdo přidá. Překříží mou trajektorii a zase zmizí. Zatím mi to takto vyhovuje. Soustředím se na kariéru a sport. Rozhodně se nechci zatím ženit a zakládat rodinu.
Ale jsem ze staré školy. Takže až jednou potkám tu pravou, vím jistě, že ji požádám o ruku, do roka bude svatba a až potom děti. Jenže poslední roky si všímám takového nešvaru. Slečny začínají postrádat ženskost. Vizuálně jsou hezké, ale mají hrubé jednání. Často používají vulgarismy a jsou vyzývavé. A to mě nepřitahuje.
Poslední známost mě doslova šokovala
Včera jsem byl na třetím rande se slečnou z konkurenční firmy. Hezká, o tři roky mladší, dá se s ní povídat a dokonce ráda jezdí na kole. První dvě schůzky byly krásné. Povídali jsme si v kavárně do zavírací hodiny. Letmý polibek na rozloučenou a zprávy na dobrou noc. Krásně a nenuceně se rozvíjelo naše poznávání.
Jenže slečna to dokonale zazdila. Včera mě totiž požádala o ruku. „Hele, Zbyňku, je nám spolu fajn. Ty jsi sám, já jsem sama. Máme věk. Zamilovala jsem se do tebe a je mi s tebou fajn. Vezmeš si mě? Vím, že mě nemiluješ, ale to přijde časem. Lepší než zůstat na ocet. Domluvená manželství mají budoucnost,“ chytila mě za ruku. Znechuceně jsem cuknul a rande ukončil. Proč se dnešní slečny snaží mít mužskou povahu a proč tak tlačí na pilu? Proč jsou tak zoufalé? Je to odpudivé.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
