Sandra (33): Šla jsem na rande naslepo. Vypadal celkem fajn, ale pak mi dal šokující nabídku

Příběhy o lásce: Šla jsem na rande naslepo. Vypadal celkem fajn, ale pak mi dal šokující nabídku
Zdroj: Freepik

Sandra se vydala na rande s Robertem. Při seznamování jí řekl, že se živí jako umělec. Nejprve zněl sympaticky, ale schůzka se brzy přeměnila v podivný pracovní pohovor.

Alena Stárková
Alena Stárková 06. 06. 2025 17:00

Již několik měsíců jsem sama a snažím se seznamovat. Vůči online seznamkám jsem byla nejprve velmi skeptická, nakonec jsem se ale rozhodla jim dát šanci a začala se na nich aktivně hledat. Chodila jsem na schůzky poměrně často, nikdy mě nikdo ale nějak příliš nezaujal a po druhém nebo třetím rande jsme známost ukončili. Když jsem si začala psát s Robertem, měla jsem za to, že půjde jen o další poměrně normální setkání. Na to, co mě na setkání čekalo, ale jen tak nezapomenu.

Prý se živí jako umělec

S Robertem jsme se sešli v hezké kavárně v centru Prahy. Vypadal sympaticky, ale hned od prvních pár minut rande jsem si všimla, že neustále kontroluje telefon a připadal mi velmi nervózní. Rozhodla jsem se to ale ignorovat a počkat, jak se schůzka bude vyvíjet.

„A co vlastně děláš za práci?“ zeptala jsem se ho po chvíli rozhovoru. Trochu se zarazil a přišlo mi, že o odpovědi musí přemýšlet. „Jsem umělec,“ řekl nakonec rozvážně, „nejvíc se věnuji fotografování. Mám vlastní ateliér.“

To mě velmi zaujalo, sama jsem celkem umělecky zaměřená.

Měla jsem pocit, že jsem na rande vlastně sama

„To zní zajímavě... často chodím na různé výstavy, třeba jsem tvoje díla už někde viděla,“ zažertovala jsem pro uvolnění atmosféry. Doufala jsem, že to trochu prolomí ledy, ale Robert byl opět zahleděný do svého telefonu, kde něco agresivně klikal. Opět tak nastalo několikaminutové ticho. Cítila jsem se poněkud trapně, přišlo mi, že mi vlastně vůbec nevěnuje pozornost.

„A co tak nejvíc fotíš?“ pokusila jsem se zase navázat konverzaci. Robert se na mě podíval. Tak různě, portréty, rodinné fotografie… ale nejvíc se věnuji aktům.“

„Aktům?“ zopakovala jsem, jestli dobře rozumím. Horečně přikývl a najednou, jako kdyby trochu ožil.

„Ano. Nejradši fotím ženské akty... je to moje vášeň a jsem na svou práci celkem hrdý... podívej, nějaké ti ukážu.“

Začal mi ukazovat svoji práci

Než jsem se nadála, otočil ke mně displej telefonu a začal mi ukazovat fotky náhodných polonahých nebo zcela nahých žen. Nebudu lhát, nebylo mi to zcela komfortní a na první rande mi to přišlo trochu moc, ale bylo vidět, že Robert je na svou práci velmi pyšný. Ve chvíli, kdy už jsem viděla více nahých žen než v celém svém životě mu najednou začal zvonit telefon. Omluvil se mi, že to nutně potřebuje vzít. Když se po pár minutách vrátil, vypadal opravdu podrážděně. „Je vše v pořádku?“ zeptala jsem se. Chvíli bylo ticho, pak si odkašlal a vážně se na mě podíval.

„Jak jsem říkal, že fotím akty… dnes odpoledne jsem měl jeden fotit. Ale teď mi volala modelka, že to nestihne. Překazilo mi to plány, víš, mám zakázku do konce týdne.“

„To mě mrzí,“ usmála jsem se rozpačitě. Musím říct, že jsem se cítila opravdu nepříjemně a doufala jsem, že brzy půjdu domů. Robert se na mě najednou upřeně zahleděl. „Možná to je moc unáhlené, ale… nemohla bys mi jít modelku dělat ty?“

Myslela jsem, že je to vtip

Nemohla jsem uvěřit svým uším, myslela jsem, že jsem se přeslechla. „Prosím?“ pozvedla jsem obočí. Možná šlo o nějaký vtip. Robert to ale myslel smrtelně vážně. „Jsi celkem podobná té modelce, máš hodně podobné proporce těla, myslím, že by to mohlo jít. Co tomu říkáš? Sama jsi říkala, že se zajímáš o fotografování, tak proč nespojit příjemné s užitečným?“

Bylo to jako špatný vtip. Muž, kterého jsem znala sotva hodinu, mě požádal, jestli bych se nestala modelem pro jeho akty. Cítila jsem se upřímně uražená, prohlížel si mě a přeměřoval jako kus masa. Viděl, že jsem nerozhodná, tak dodal: „Samozřejmě ti za to zaplatím, neboj.“ To pro mě byl absolutní vrchol. Zachovala jsem si ale chladnou hlavu. Když jsem ho tedy slušně odmítla, naštvaně se zvedl.

„V tom případě už bych měl jít. Když mi nejsi ochotná pomoct, musím si najít novou modelku.“ Odešel a ani nezaplatil. Nakonec se z tohoto příběhu stala historka k pobavení, ale já v té restauraci musela ještě několik minut sedět, abych se z této divné nabídky vzpamatovala.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Doporučené video

Související články

Další články