Mirka (51): Kamarádka obětovala život matce, která ji terorizuje. Nemůže ani na kávu, aniž by dostala vynadáno

Ani se mnou se život nemazlil. V mládí jsem zažila několik samovolných potratů, díky kterým se se mnou můj tehdejší manžel rozvedl. Několik let jsem byla sama a nakonec se vše v dobré obrátilo. Potkala jsem nového muže, porodila dítě a dvacet let byla vdaná. V současnosti jsem rozvedená, ale spokojená.

Viktorie (47): Kamarádka se kvůli partnerovi mění v unavenou trosku. Odejít od něj ale odmítá

Někdy se život nepovede podle představ

Moje druhé manželství bylo fajn. Vychovali jsme syna a já naplnila svou touhu být matkou. Jenže jsem asi nebyla dostatečnou milenkou, protože mě manžel opustil kvůli mladé kolegyni ze zaměstnání. Bolelo to. Ale člověk přežije všechno. Několik měsíců jsem se trápila, až jsem se jednoho dne probudila a cítila jsem úlevu. Jako by mi v hlavě přeskočilo o sto osmdesát stupňů jinam. Místo bolesti jsem cítila klid.

To byl moment, kdy jsem věděla, že to ošklivé mám za sebou a bude jen dobře. Vyhledala jsem kamarádky ze střední školy a společně jsme začaly chodit na kávu. Dokonce jsme usoudily, že by byla fajn buď společná dovolená, nebo prodloužený víkend. Už jsme na několika společných akcích byly a můj život nabral směr, který mě baví. Nemusím se o nikoho starat, peníze investuji do toho, co mě baví, a zažívám nejspokojenější období v životě.

Marie (41): Nemám ráda kamaráda mého syna. Je to otravný a drzý šprt

Moje kamarádka má nepříjemné starosti

Mám rodiče, co jsou v důchodu a už mají různé zdravotní neduhy. Ale naštěstí mám sourozence, se kterým se umíme domluvit. Neomezujeme se v cestování, a když jeden někde je, druhý se o rodiče postará. A musím uznat, že i rodiče mají soudnost. Nechtějí nás v životě omezovat, nebo nás psychicky vydírat a vyžadovat péči. „Mirunko, až to bude s námi špatné, dejte nás do nějakého ústavu. Ale hlavně žijte svůj život a neobětujte ho pro péči o nás,“ několikrát nám vštěpovala do hlavy naše maminka.

Jsem vděčná za jejich přístup, jelikož vím, že může být i hůř. To, co zažívá moje kamarádka Jana, to bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Jana je jedináček. Je to dobrovolně bezdětná žena, co celý život žije ve velkém bytě se svou matkou. Snad stokrát jsem Janě říkala, aby si našla svoje bydlení, že to v budoucnu bude dělat jen problémy. Moje slova se naplnila.

Anna (24): S kamarádkou jsme se rozhodly pro zdravý životní styl. Vydrželo nám to přesně týden

Společné bydlení dvou generací není dobré

Jana mi celý život oponovala. Každá z žen měla svou místnost a o úklid společných prostor se dělily. Když byly obě ženy mladé a zdravé, společné bydlení přinášelo jen benefity. Jenže v současné době je kamarádce stejně jako mně a její matce je osmdesát let. Je nemocná, nerudná a hlavně negativní ve svém jednání. Jana zažívá každodenní peklo. Matka jí neustále něco vyčítá. Čas, kdy je v zaměstnání a ona doma sama. Čas, kdy si dovolí jít se mnou na rychlou kávu. Čas, kdy jde nakoupit potraviny.

Janina matka si nedojde sama už ani nakoupit. Jana s ní absolvuje veškeré návštěvy u lékařů. Jana matce pere i vaří. Uklízí celý byt a pokaždé dostane vynadáno, jelikož vše je špatně. Jana by ráda jela do lázní, protože jí bolí kolena. Jenže nemůže. Matka odmítá zůstat sama doma. Jana se svou matku snaží několik let přesvědčit, že by i jí lázeňský pobyt prospěl, ale marně. Mrzí mě, že Jana je vězněm svého života a prakticky nemůže být svobodná ve svém rozhodování. Celý její život se točí okolo její matky. Bohužel tuším, že se Janě jednou hodně uleví. Nechci být zlá, ale přeji jí, aby to bylo co nejdříve. Protože život máme každý jenom jeden.

Jirka (33): Kamarádi mi ji záviděli, teď se za ni stydím. Moje přítelkyně ve vztahu úplně rezignovala na krásu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].