Herečka a producentka Míša Dolinová pozvala Lifee.cz s pořadem Vítejte k nakouknutí do svého bytu, kde jsme byli překvapeni všudypřítomnou červenou barvou a také okouzleni pultem, kterým Míša citlivě oddělila kuchyň od obývací části. Míša nám totiž prozradila, že nemá ráda, když jí při vaření někdo kouká pod pokličky.
Byt, kam pozvala Míša Dolinová pořad Vítejte magazínu Lifee.cz, je poměrně maličký, takže ani obývací prostor není příliš velký. Ale je nádherně uzpůsobený, s nápady i vkusem, nechybí ani obrázky na zdech a skleník, kam Míša ukládá všelijaké drobnosti, kterých se nechce vzdát.
Míša Dolinová se nebránila úpravám v bytě
Řekni mi, máš na tom, jak tvůj byt vypadá, zásluhu?
Trochu
ano, třeba mám zásluhu na tom, kde je jídelní stůl, kde je sedací souprava... Ale
u těchto nových bytů – ale vůbec u všech bytů, které jsou stavěny podle
nějakého vzoru – nemáš moc na výběr. Tam, kde je výklenek na kuchyň, tam dáš
kuchyň a tak dál. Kdybys prošla všechny byty tady u nás v domě, tak všichni je mají
vlastně zařízené víceméně úplně stejně.
A došlo i na nějaké stavební úpravy?
Došlo. Poručila
jsem si, že chci posunout jedny dveře, protože jsem nechtěla mít vchod
z obýváku přímo do ložnice, a vymyslela jsem pár dalších vychytávek. Ale
šance byla i na další úpravy, třeba linoleum, plovoucí podlahy…
Pak jsem si všimla, že máš zajímavý pultík směrem do kuchyně.
Ten
jsem si vymyslela, protože mně nesedí kuchyň, která je součástí obývacího
pokoje, a tak jsem chtěla nějaké předělení. Nehledě na to, že mi dost vadí,
když mi někdo z lidí, kteří sem přijdou, kouká pod pokličku, když vařím. Jsem z toho
nervózní.
Sídliště je podle Míši Dolinové ideální pro děti
Kde jsi bydlela dříve?
Jako dítě jsem vyrůstala v panelákovém bytě, takže jsem takovej odkojenec těch typizovaných bytů, jeden
jako druhý. Potom jsem se přestěhovala do Prahy, tam jsem bydlela na internátě,
a mým velkým snem bylo bydlet v centru Prahy.
A povedlo se to?
Ano, bydlela jsem v tom
nejcentrovanějším centru Prahy, v domě ze 16. století. Byl to bývalý
klášter s okny do dvora, kde jsi slyšela jenom ranní zvonečky všech
kostelů kolem. Ale jakmile jsem pak čekala Terezku, tak jsme s mým mužem
udělali všechno pro to, abychom se odstěhovali na okraj Prahy.
A kam jste šli?
Do paneláku. Sice bydlení nic moc – panelák
je takovej velmi specifickej – ale byly tam třeba dva krásné balkony, desáté patro, měla jsem výhled na celou Prahu, takže západ slunce – pohádka. A sídliště
bylo pro děti strašně fajn, bylo tam prostě všechno – školky, školy, lékař, obchody.
Červená je moje barva, říká Míša Dolinová
Všimla jsem se, že máš červená křesla, červenou lampu, červené polštářky – takže červená je tvoje barva?
O ní se říká, že je trošku
dráždivá, takže kdyby jí bylo víc... Tady ale převažuje hnědá a já jsem to
chtěla právě tou červenou trochu rozbít.
Ale vymalováno červeně nemáš…
Měla jsem, kdysi. Jedna stěna byla opravdu hodně do červena – a musím říct, že mi to vadilo, takže při dalším malování jsem
zvolila spíš barvu do hněda.
Zdá se, že máš červenou barvu ráda.
Máš pravdu, mám
červenou ráda, ráda ji nosím, přijde mi, že jí vyzařuješ pozitivní energii.
Co dalšího se ve videoreportáži z obýváku u Míši Dolinové dozvíte:
- Proč by chtěla samostatnou kuchyň
- Čím si zpříjemňuje vaření
- Kde bydlela v centru Prahy
- Proč se odstěhovali s manželem na kraj města
- Jak vybírala obrázky do bytu
Na snímky z bydlení Míši Dolinové se můžete podívat v naší galerii.