Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Taneční šaty na první pohled vypadají jako nádherné róby. Ve skutečnosti toho ale musí zvládnout víc – dokonale sedět i vydržet náročný pohyb. Módní redaktorka Lifee Monika si vyzkoušela model z dílny Kateřiny Šmejkalové, nové dvorní návrhářky televizního projektu StarDance. Jak se v něm cítila a co všechno efektní kostým ukrývá?
Taneční šaty si módní redaktorka Lifee Monika neoblékla jen kvůli krásným fotkám. Model od značky Nosme, za níž stojí nová hlavní návrhářka projektu StarDance Kateřina Šmejkalová, vynesla rovnou na soutěžní parket v pražské Lucerně. Tam musel obstát při pohybu v disciplíně Pro-Am, která doslova plní sny. V ní amatéři tančí po boku profesionálů, kteří jsou jejich trenéry i partnery v jednom, podobně jako tomu je ve StarDance. A právě na parketu člověk rychle zjistí, jak velký rozdíl je mezi běžnými společenskými šaty a tanečním kostýmem. Zatímco u večerní róby řešíme především vzhled, materiál a pohodlí, soutěžní model je propracovanější, musí perfektně fungovat při každém kroku i otočce a zároveň si zachovat oslnivý efekt, který k tanečnímu světu neodmyslitelně patří.
Za třpytivými kamínky, třásněmi a výrazným zdobením se totiž skrývá mnohem promyšlenější konstrukce, než by se mohlo zdát. Šaty musí sedět jako ulité, vydržet intenzivní pohyb a tanečnici nijak neomezovat. A jak jsem zjistila na vlastní kůži, právě v tom spočívá jejich největší kouzlo: když jsou dobře navržené, během tance na ně vlastně přestanete myslet, i když se právě i díky nim cítíte nádherně a sebevědomě.
Doporučené video: Připomeňte si StarDance očima naší stylistky ve videu
Na první pohled róba, ve skutečnosti promyšlený sportovní kostým
Model, který jsem si z nabídky šatů na půjčení značky Nosme od návrhářky Kateřiny Šmejkalové vybrala, stojí přesně na pomezí módy a tanečního kostýmu. Má neutrální ramínka, výrazně zdobený zlatý vršek s kamínky, odhalená ramena a dlouhé rukávy v kontrastním fialovém odstínu, které ale na živůtek plynule navazují. Sukni vepředu zdobí rafinované řasení, nechybí vodový výstřih na zádech a výrazné zdobení v podobě ladících fialových a zlatých kamínků doplněných drobnými korálkovými třásněmi.
Na parketu ale nejde jen o to, aby šaty zaujaly na první pohled. Musí především spolupracovat s tělem a pohybem. „Na taneční šaty se používají třásně a flitry, ale také pružné lycry, šifony, ozdobné krajky, jemné síťky a další materiály. Zároveň je pro ně typické výraznější barvy a zdobení, a to ať už jde o kamínky, tak i prvky jako třásně nebo peří,“ vysvětluje návrhářka Kateřina Šmejkalová.
Právě propojení módy a funkčnosti je ostatně pro její tvorbu typické. „V tanci se snažím jít víc do oblasti společenské módy, takže šaty pro tanečnice jsou vhodné na sport, ale zároveň mají hodně fashion prvků a často se jednotlivé oblasti prolínají,“ říká.
Na parketu rozhodují proporce: Návrhářka mi poradila, co mi sedne
Šaty jsem si u značky Nosme nevybírala úplně sama. Přímo Kateřina Šmejkalová mi při výběru modelu poradila a právě konkrétní zvolený kousek se ukázal jako vhodný pro mou vyšší postavu. Sukně měla perfektní délku, kterou navíc bylo možné dále upravovat tak, aby mi vždycky vyhovovala. Původně přitom vznikly na míru pro vyšší profesionální tanečnici Nicole Slobodovou z Rumunska, která má také vyšší postavu.
Právě tyto aspekty jsou pro vznik tanečních kostýmů zásadní. Návrhářka totiž během jejich tvorby neřeší pouze to, co je aktuálně módní, ale především proporce konkrétní ženy. „Já osobně se snažím obecně tolik nehledět na trendy, ale vždy respektovat siluetu dané ženy a navrhovat takové modely, které jí budou opravdu slušet a korespondovat s její osobností a zachovají ženskost,“ potvrzuje Kateřina.
Přesně to jsem ocenila i já. Přestože jsou šaty výrazné a na první pohled nepřehlédnutelné, nepůsobily na mé postavě přehnaně. Nastavitelná délka sukně, odhalená ramena i zdobení vytvořily siluetu, ve které jsem se cítila žensky, ale zároveň jsem měla dostatek prostoru i pohodlí pro pohyb.
Překvapení pod třpytivým povrchem: Šaty mají vlastní body i košíčky
Pod třpytivým povrchem se skrývá i řada praktických detailů, které u běžných společenských šatů nenajdete. Většina tanečních modelů má všité košíčky a body, takže z velké části odpadá nutnost řešit klasické spodní prádlo. U šatů na latinskoamerické tance se přitom zpravidla nepoužívá zapínání v rozkroku na cvočky, protože by se při pohybu mohly rozepnout. „Body se zapínáním není obvyklé u šatů na latinskoamerické tance vzhledem k rozsahu pohybů. Občas ho šijeme pro tanečnice v seniornějších kategoriích nebo na šaty určené na standardní tance, které mají třeba i větší výstřihy na zádech, takže se do nich snadno obléká,“ upřesňuje Kateřina Šmejkalová.
Právě promyšlené řešení spodní části kostýmu je jedním z detailů, které při pohledu na hotové šaty snadno přehlédneme. „Pro lidi z netanečního světa je asi největším překvapením, že taneční šaty jsou takto vybaveny a odpadají s nimi starosti se spodním prádlem,“ vysvětluje návrhářka. Při rychlých otočkách a výrazných pohybech totiž oceníte, že nemusíte kontrolovat, zda se něco neposunulo nebo nezačalo sjíždět.
Body je navíc barevně i zdobením sladěné se zbytkem kostýmu, takže když se sukně při tanci trochu zvedne, stále tvoří s šaty jeden celek. Šikovnější tanečnice si s ním poradí i na toaletě, já jsem ale při převlékání byla vděčná za pomoc maminky a nechala si šaty vzadu rozepnout u košíčků. Při cestě na toaletu jsem pak přes sebe jen přehodila mikinu a nic nebylo znát.
Kamínky můžou vážit i několik kilogramů. Na těle to ale nepoznáte
Tisíce kamínků a výrazné třásně dělají z tanečních šatů nepřehlédnutelnou podívanou z dálky i při bližším pohledu. Za jejich zdobením se ale skrývají hodiny precizní ruční práce. Tento efektní prvek navíc není jen otázkou estetiky. Každý detail musí pevně držet a zároveň respektovat i podtrhnout pohyb tanečnice.
„Taneční šaty můžou vzhledem k bohatému zdobení zejména kamínky vážit i kolem 5 kg a více, ale když jsou správně udělané, nemělo by to být při nošení vůbec znát,“ prozrazuje návrhářka. U některých reprezentativních modelů se přitom množství nalepovaných kamínků může vyšplhat až k závratným počtům. „Ve zdobení je dnes velký posun. Než byla specializovaná lepidla, tak se ručně našívaly flitry a korálky. To úplně nevymizelo, když jsou třeba větší kamínky, tak vždycky jich bývá třeba tak 200-300 pořád našitých ručně, ale pak to doplňujeme těmi nalepovacími, kde u tanečních kostýmů je to o poznání víc než v jiných disciplínách, klidně i 10 až 20 000,“ upřesňuje Kateřina Šmejkalová.
Právě tady se podle mě nejvíc ukazuje rozdíl mezi krásnými šaty a opravdu dobře navrženým tanečním kostýmem. Když jsem měla model od značky Nosme na sobě, žádný pocit „těžkých šatů“ jsem nevnímala. Naopak jsem během tance řešila kromě prvotní nervozity a respektu z noblesního, legendárního prostředí, které člověka prostě trochu přemůžou, nakonec především pohyb, hudbu a partnera – přesně tak, jak by to podle návrhářky mělo být.
V pohybu šaty začnou opravdu fungovat
Na šatech mě baví také to, jak se dekorativní prvky při tanci rozpohybují. Třásně se při každém kroku a otočce lehce zavlní a kamínky zachytávají světlo. Výsledný efekt je proto úplně jiný v klidu před zrcadlem a na parketu.
„Klíčová je souvislost šatů a pohybu, a jak v pohybu budou pracovat. Zdobení v tomto směru může hodně pomoct, může zdůraznit přednosti postavy i samotný pohyb,“ shrnuje Kateřina Šmejkalová. Právě proto při navrhování zohledňuje nejen postavu tanečnice, ale také náladu tanců nebo to, co chce kostýmem říct.
„V tanci by se šaty neměly projevovat do hodnocení, ale musí být v daném charakteru. Podprahově to ale vždy znamená nachystala jsem se, záleží mi na tom, beru to vážně, chci být dobrá, takže si pohlídám vlasy, make-up, šaty a celkovou prezentaci, tedy i to, jak na parket přicházím. Jdu se vztyčenou hlavou a jsem si vědoma, že jdu ukázat něco, co umím, takže to je ten umělecký dojem, který se do určité míry také hodnotí, ale jako celek, ne že se bodují šaty, takový vliv by to mít nemělo,“ uvádí návrhářka.
U tanečních šatů tak nejde jednoduše říct, že více kamínků znamená lepší výsledek. Zdobení musí mít své místo a podpořit celkový dojem. Dobře navržený kostým podle mě poznáte právě podle toho, že si jeho efekt uvědomíte, ale nepřemýšlíte nad tím, co přesně ho způsobuje.
Když taneční kostým začne připomínat večerní módu
Kateřina Šmejkalová vnímá taneční kostýmy jako oblast, kde se společenská móda se sportem přirozeně potkávají. Sama přitom nechce slepě následovat trendy. Důležitější je pro ni osobnost ženy, její proporce a to, aby se v kostýmu cítila dobře.
„Ráda vystupuju ze zažitých pravidel, takže třeba v tanci používám materiály, které najdeme i ve společenských šatech. Třeba i to, že šperky, že hrají hlavní roli,“ říká návrhářka. Právě díky tomu můžou taneční šaty působit současněji a blíž běžné módě, aniž by přišly o funkčnost potřebnou pro náročné fyzické výkony.
Je to ostatně vidět i na mém modelu. Zlatá aplikace, fialové kamínky, odhalená ramena nebo třásně by klidně mohly být součástí výrazné večerní róby nebo koktejlek. Rozdíl je v tom, že tady musí každý detail obstát i ve chvíli, kdy se v šatech vrhnete do víru choreografie.
Na parket patří i pevný účes a výraznější líčení
Když už si obléknete takto výrazné šaty, samozřejmě tím taneční proměna nekončí. K soutěžnímu looku patří výraznější líčení a pevný účes, který musí vydržet celý soutěžní den. Tentokrát mi ale vzhledem k nabitému programu soutěže Prague Dance Festival For All, kterou organizuje Taneční škola Maestro pod hlavičkou oficiální organizace Czech Pro-Am Dance Union, zabrala kompletní úprava vlasů a make-upu něco málo přes hodinu. Na place jsem musela být v 8 hodin ráno, v 6.30 jsem proto dorazila na smluvený termín na líčení a česání.
Právě vizážistka, fotografka a tanečnice Martina Deylová, která se o mě s kolegyní postarala, mi už dříve vysvětlovala, že i tady je potřeba přemýšlet jinak než u přípravy na běžný den. „Co se úprav vlasů týče, tak velmi záleží na konkrétním účesu. Důležité je mít vlasy umyté, aby se s nimi dobře pracovalo. Základní výbavou je hřeben, krepovačka, fén, voda, lak, gel, suchý olej, gumičky, vlásenky, pinety, síťka a pudr na vlasy. Dál případně ještě příčesky, třpytky, kamínky a lepidlo na kamínky,“ popsala Martina.
Výsledkem má být účes, který drží i při intenzivním pohybu. Stejně jako u šatů tak platí, že to, co zvenčí vypadá jako glamour, je ve skutečnosti velmi praktická disciplína. U mě osobně byl celý proces opět trochu jednodušší, protože mi Martina vykouzlila typický hladký účes na latinu. „Na tento účes jsem použila gel, lak, následně jsem vlasy fénovala teplým vzduchem a na závěr je uhladila hřebenem s chloupky,“ přiblížila Martina.
Účes ztvrdl natolik, že se ani jeden vlásek během celého dne nehnul. V případě nouze se s ním proto dá i spát, pokud vás soutěž čeká druhý den brzy ráno. A i když je účes na pohled i pohmat bytelný, nakonec ho při troše trpělivosti vymyjete pomocí vody a kondicionéru, kdy ztvrdlé vlasy postupně začnou měknout. Pak můžete pokračovat v klasickém mytí, jak jste zvyklá.
A jak se v šatech tančilo? Překvapivě přirozeně
Právě samotný soutěžní parket je tím nejlepším testem tanečních šatů. Na ramínku může model vypadat dokonale, při skutečném výkonu ale musí obstát v úplně jiných podmínkách. Na Prague Dance Festival For All v pražské Lucerně jsem si to vyzkoušela na vlastní kůži. V disciplíně Pro-Am, kde amatérské tanečnice nastupují po boku profesionálních partnerů, se totiž člověk potřebuje soustředit na choreografii, hudbu, dynamiku s partnerem a hlavně prožitek a radost z pohybu i celého zážitku jako takového. Neustále kontrolovat, jestli šaty drží na svém místě, a mít tak další stres a trému, je to poslední, co v daný okamžik potřebujete.
U modelu Nosme jsem naštěstí podobné starosti neměla. Na šatech vůbec nebyl vidět pot. Body ani všité košíčky mě při pohybu nijak neomezovaly, šaty dobře seděly a řasení sukně s třásněmi se krásně rozpohybovalo při každém kroku i otočce. Výrazné zdobení navíc na parketu doslova ožilo a působilo mnohem efektněji než před zrcadlem. Právě tehdy jsem si uvědomila, že taneční kostým musí fungovat nejen ve chvíli, kdy se v něm člověk postaví před fotoaparát, ale především tehdy, když se naplno ponoří do tance.
A to je pro mě možná největší známka dobře navržených tanečních šatů. Povedený kostým vás má jednoduše proměnit v tanečnici i tím, že vám dodá sebevědomí a podpoří celkový dojem. Zároveň vám ale nesmí překážet. Když si totiž během tance přestanete uvědomovat, že máte na sobě několik kilogramů zdobení, a místo toho si užíváte hudbu a pohyb, víte, že šaty fungují přesně tak, jak mají.
Taneční šaty mají k módě blíž, než jsem čekala
Po vlastní zkušenosti už bych se na taneční kostýmy rozhodně nedívala jen jako na třpytivé šaty plné kamínků. Za jejich efektním vzhledem se skrývá promyšlená konstrukce, rafinované detaily, spousta zkušeností a precizní práce. Právě díky nim může kostým přirozeně kopírovat tělo, podpořit pohyb a stát se téměř vaší druhou kůží.
Zároveň mě baví, jak blízko má taneční tvorba ke společenské módě, a že se hranice mezi nimi trochu stírají. Výrazné zdobení, zajímavé materiály nebo důmyslná práce se siluetou nemusí patřit jen na soutěžní parket, a zároveň lehká extravagance nemusí být na úkor komfortu. A když se návrhářce podaří propojit estetiku s funkčností a osobností konkrétní tanečnice, vznikne model, který zaujme nejen na fotografii, ale především ve chvíli, kdy se dá do pohybu.
Právě to pro mě bylo na šatech od Nosme nejzajímavější. Nejenže na parketu vypadaly efektně, ale zároveň mi dovolily soustředit se na tanec samotný. A možná právě v tom spočívá jejich největší kouzlo: krásný kostým na sebe rázem strhne pozornost, ten opravdu povedený vám ale zároveň dovolí naplno si užít každý krok a zvládne všechno, od první otočky až po závěrečnou úklonu.
Na proměnu naší módní redaktorky Moniky v tanečnici se můžete podívat také v galerii.
Vítejte u Ireny Obermannové
Vítejte u Ireny Obermannové
Související články
