Monika (31): Utekla jsem od agresivního přítele. Nečekala jsem, že u rodičů nenajdu pomoc a pochopení

Začátek vztahu s Bronislavem byl bez chyby. Výlety, kavárny a úžasný sex. Jenže už během prvního měsíce jsem viděla, že Bronislav byl prchlivý. Když nebylo po jeho, hned byl oheň na střeše.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (30): Můj přítel prý nebyl připravený na vážný vztah. Po rozchodu si ale vzal hned první ženu, kterou potkal

Společná domácnost byla plná konfliktů

Ke mně si v té době nic nedovolil, ale nelíbilo se mi, jak Bronislav jedná s kamarády. Dokázal je urazit jednou větou a i když byli kamarádi ochotní o problému mluvit, Bronislav zájem neměl. Už tehdy mi mělo dojít, že to není chlap pro společný život. Jenže mě chyběly zkušenosti a musela jsem si sáhnout na své dno.

Začali jsme s Bronislavem žít. Bronislav měl jasno. On rozhodně dělat domácí práce nebude. On byl muž a bylo mou povinností se o něj starat. Bronislav mě rád vozil do práce. Tímto gestem si v sobě naplnil pocit, že mě opečovává. Takže když jsem například Bronislava požádala, aby cestou z práce nakoupil, rozčílil se: „Co zase po mně chceš? Udělám pro tebe první poslední, a stejně ti to je málo. Ráno jsem tě hodil do práce.“

Mohlo by Vás zajímat:

Michal (34): Moje přítelkyně se každou sobotu večer někam vytrácela. Jednou jsem šel s ní a pro náš vztah to znamenalo konec

Dva roky stačily k tomu, abych procitla

Dva roky jsem žila v tomto modelu. Zkraje jsem byla naivní a doufala jsem, že Bronislava změním. To se samozřejmě nestalo, jelikož dospělí lidé nejsou schopní změny. Obzvláště když v dětství pozorovali stejný chod domácnosti. Sedřená matka a otec na gauči. Smířila jsem se. Kdyby nebylo Bronislavovy konfliktní povahy, asi bych s ním zůstala dodnes.

Jak tragická moje zkušenost je, potřebovala jsem ji. Při jedné hádce jsem dostala od Bronislava facku. Hádali jsme se o to, kdo umyje automobil. „Lásko, já se starám o domácnost a myslím si, že auto je doménou chlapa. Tak si zajeď do myčky a u čerpací stanice auto vyluxuj,“ navrhla jsem příteli s tím, že já mezitím uvařím oběd.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (42): Mám se vdávat, ale nechci si vzít snoubencovo příjmení. Bojím se, že se mi všichni budou smát

Nakonec mě nejvíc sejmul otec

Tak málo stačilo k tomu, aby měl Bronislav rudo před očima. Přilítla mi facka tak silná, že jsem upadla. Bronislav třísknul dveřmi a odešel. Já seděla na zemi a doslova se mi rozsvítilo. Prozřela jsem a věděla, že je konec. Rychle jsem si sbalila nejnutnější věci a odjela jsem k rodičům. Otevřel mi otec. Místo pochopení a náruče jsem ještě dostala vynadáno: „Co jsi tomu Bronislavovi udělala, že jsi ho k tomu dohnala?“

Dívala jsem se nevěřícně na otce a věděla, že ne v bytě, ale u rodičů jsem spadla na své dno. Otočila jsem se a odešla. Zoufalá jsem volala kamarádce, která mi pomohla. Bronislav mi druhý den volal a omluvil se. Prý zkrat. S kamarádkou jsem si do bytu došla pro své věci a zbytek ohledně peněz dořešíme později. Už Bronislava za partnera nechci. Musím se postavit na vlastní nohy. Pronajmu si byt. Cítím, že mi bude dlouho trvat, než odpustím rodičům.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (46): Přemluvila jsem exmanžela, ať dceru pustíme s kamarádkou na chatu. A pak jsem ji v noci hledala v lese