Monika (35): Když měla sestra finanční problémy, nabídla jsem jí bydlení. Zradila mě, začala si s mým manželem

Když moje mladší sestra Tereza ztratila zaměstnání a neměla na podnájem, chtěla jsem jí pomoct. „Můžeš bydlet u nás, máme volný pokoj pro hosty. Zůstaň do té doby, než si něco najdeš,“ nabídla jsem jí.

„Nechci vám překážet,“ zamumlala, ale v hlase jí zazněla úleva.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (32): Svou starší sestru jsem nepozvala na svatbu. Po tom, co udělala, už ji nechci nikdy vidět

Chtěla jsem pomoc své sestře

Zpočátku bylo všechno v pohodě. Udělala jsem jí místo ve skříni, aby si měla kam složit věci, večer jsme spolu koukaly na seriály. Tereza se smála nahlas a bylo vidět, že zapomněla na problémy. Můj manžel Filip se k nám občas přidal. Všimla jsem si, že si rozumějí – pomáhal jí s životopisem, navrhoval, co by mohla dělat, bavili se spolu o životě.

„Vy dva si dobře rozumíte,“ utrousila jsem jednoho dne.

Filip se na mě podíval trochu překvapeně. „Pomáhám jí. To je snad normální, ne?“ ohradil se.

Jeho reakce mě zaskočila. Začala jsem si klást otázky: Žárlím? Přeháním? Vždyť je to jen moje sestra a můj muž. Měla bych být ráda, že si rozumí. Ale nebyla jsem...

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (27): Moje sestra pro mě vždy byla největší oporou. Nikdy bych nečekala, že mi ze života udělá peklo

Začala jsem žárlit

„Myslíš, že nevidím, co se mezi vámi děje?“ zeptala jsem se ho jednoho večera, když jsme konečně byli sami. Tereza tehdy šla ven s kamarádkami.

„O čem to mluvíš?“ reagoval unaveně.

„O tobě a Tereze. O tom, jak se na ni díváš, jak se usmíváš. Jako by byla tvoje žena, ne já.“

Chvíli zamyšleně mlčel. „Už to přeháníš. Pomáhám jí, protože je v těžké situaci. Vždyť je to tvoje sestra.“

„Já vím, kdo to je. A právě proto to bolí – připadám si jako třetí do party.“

Mávl rukou. „Jsi unavená, všechno tě štve.“

„Možná. Ale nejsem slepá,“ řekla jsem klidně. „Možná bys byl rád, kdyby tu zůstala napořád, když si tak pěkně rozumíte...“ Dívala jsem se mu do očí. Čekala jsem, že se zasměje, obejme mě, řekne, že je to nesmysl. Ale on mlčel. „Proč jsi to nepopřel?“ zeptala jsem se. „Proč jsi hned neřekl, že je to hloupost?“

„Protože to není tak jednoduchý,“ zamumlal a uhnul pohledem.

V tu chvíli jsem pochopila, že moje intuice se nemýlí...

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (23): Moje sestra mě celé roky zesměšňovala před ostatními. Když jsem jí to jednou chtěla vrátit, tvrdě jsem narazila

Něco se děje

Druhý den jsem počkala, až se Tereza vrátí z nákupu. Seděla jsem u stolu, dívala se na displej telefonu, ale nic jsem neviděla. Všechno bylo rozmazané. Když jsem konečně uslyšela klíč v zámku, ztuhla jsem. Vešla s plnou taškou a pobrukovala si. „Ahoj, ségra. Koupila jsem ti jablka,“ řekla vesele a položila tašku na linku.

„Co se děje mezi tebou a Filipem?“ pronesla jsem vážně.

Okamžitě se jí změnil výraz. Úsměv zmizel, přimhouřila oči. „Tobě přeskočilo?“ zeptala se.

„Viděla jsem, jak se na sebe díváte. Jak se k sobě chováte. Něco se děje. A já chci vědět, co.“

„Přestaň. To je směšný. Je to přece tvůj manžel. Fakt si myslíš...“ kroutila hlavou.

„Nejde o to, co si myslím. Bojím se, že se děje něco, co nechcete přiznat.“

Tereza si začala si pohrávat s vlasy – to dělávala vždycky, když byla nesvá nebo lhala. „Moniko, vážně to přeháníš. Možná jen žárlíš, že si ho všímá i někdo jiný. Nebo že si s ním rozumím líp než ty...“

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (33): Moje sestra je celý život dokonalou lhářkou. A dokáže zmanipulovat všechny kolem sebe

Pohádaly jsme se

Přešla jsem k onu a zadívala se ven. „Možná...“ pronesla jsem. „Ale ty mi něco tajíš. Znám tě moc dobře na to, abych to nepoznala.“

Dívala se na zem. Zaťala pěsti. A pak najednou zvýšila hlas: „Víš co? Ty mě vždycky jen komanduješ. Vždycky! Už když jsme byly malé holky, a teď zase. Nemůžu nic říct, aniž bys mě soudila.“

„Tohle není o komandování. Tohle je o důvěře. A o tom, že si ve vlastním bytě připadám jako cizí člověk.“

„Možná bych měla odejít,“ řekla chladně.

„Možná...“ dodala jsem. To slovo mezi námi viselo jako propast. Věděla jsem, že mi neodpoví. Ale dala mi něco jiného – jistotu. Něco je špatně. A Tereza už není ta sestra, které můžu bezmezně věřit.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (24): Moje sestra se asi zbláznila. Vymyslela si, že čeká dítě s mým přítelem

Opustila jsem je

Další den jsem přišla domů dřív. V práci jsem se vymluvila na bolest hlavy, ale ve skutečnosti jsem chtěla zjistit, co se děje, když nejsem doma. Potichu jsem vešla do bytu. Zaslechla jsem hlasy a a pak smích, takové zachichotání. Zvuky vycházely z ložnice. Mohla jsem tam vejít a asi bych uviděla ty dva... Neudělala jsem to. Nechtěla jsem to vidět. Místo toho jsem si v koupelně sebrala kartáček a pár věci ze sušáku. Jen to, co bylo po ruce. Zbytek věcí ve skříni v ložnici jsem nechala tak. Ti dva si ničeho nevšimli. Když jsem odcházela, z ložnice se začalo ozývat sténání.

Přestěhovala jsem se ke své kamarádce Ivě. Neřekla jsem jí, co se děje, jenom jsem ji požádala, jestli bych u ní pár dní nemohla zůstat. Položila jsem tašku do kouta a sedla si na gauč. Iva mi podala čaj a na nic se neptala. Až večer tiše řekla: „Kdybys o tom chtěla mluvit...“

Neodpověděla jsem. Zírala jsem do stropu. V hlavě jsem měla Terezu jako malou holku s rozcuchanými vlasy, jak ke mně běží s odřeným kolenem, jak jsem ji objímala, jak jsem ji bránila před psem ze sousedství, jak jsem jí nechala poslední kousek koláče, jak usínala vedle mě, když se bála bouřky. A teď spala v mé posteli s mým manželem.

Můj mobil vibroval. Tereza mi psala krátké zprávy: „Kde jsi? Prosím, ozvi se. Můžeme si promluvit?“ Neodpověděla jsem. Nechtěla jsem s ní mluvit. Filip se mi taky snažil dovolat. Dokonce za mnou přišel do práce, ale recepční jsem řekla, že ho nechci vidět. Ne proto, že bych mu nemohla odpustit, ale proto, že mi nedokázal říct pravdu, když na tom ještě záleželo.

Uvědomila jsem si jedno – důvěra není pocit. Je to rozhodnutí, které děláme každý den. A když se jednou rozbije, nejde ji slepit jako rozbitý talíř. Můžeme předstírat, že se nic nestalo, ale pokaždé, když ho vezmeme do ruky, budeme se bát, že znovu praskne...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (29): Moje sestra si pořád půjčuje peníze. Vím, že rodina by si měla pomáhat, ale já pak nemám na zubaře

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].