Natálie (19): Po škole jsem šla hned do práce, abych pomohla mamce. Ta to ale pojala po svém

S mamkou jsme samy od mých osmi let. Táta posílal alimenty a občas jsme se viděli, ale všechno ostatní vždycky táhla máma. Pracovala jako pekařka, takže celý život vstávala šíleně brzy a bývala hodně unavená. No a pochopitelně jsme nikdy neměly moc peněz. Letos jsem dokončila hotelovou školu a rozhodla se, že místo posledních prázdnin začnu hned pracovat.

Kamarádky plánovaly brigády u moře, festivaly a výlety, ale já chtěla mámě finančně ulevit. Když jsem dostala nabídku na recepci hotelu, kde jsem měla praxi, neváhala jsem ani minutu. Začala jsem přispívat na nájem, energie a nákupy a měla z toho skvělý pocit. Jenže krátce nato máma přišla o práci. A postupně jsem začala mít pocit, že místo společného zlepšení naší situace zůstává veškerá odpovědnost na mně.

Jakub (45): Celý život jsem si na všechno vydělával sám. Sestra dostala rodinný majetek a já jen hořkou lekci

Mámu prý šikanovali

Vše začalo nenápadně, nejdřív jsem si všimla, že máma ráno občas zaspí. Pak si začala častěji měnit směny a někdy do práce vůbec nešla. Když jsem se jí ptala, co se děje, řekla mi, že těžce snáší klimakterium, že si to neumím vůbec představit, že je vyčerpaná a v práci ji šikanují. Chápala jsem ji, bylo mi jí líto! Dokonce jsem jí zaplatila víkend v lázních.

Před dvěma měsíci přišla domů a oznámila mi, že dostala výpověď. „Chovali se ke mně v posledních letech příšerně! Vydržela jsem to jen kvůli tobě,“ tvrdila. Znala jsem ale její vedoucí, protože jsem za mámou do pekárny odmala chodila, a vůbec mi to nesedělo. A pak jsem ji náhodou potkala. Ihned jsme se daly do řeči…

Jana (34): Máma mi splatila dluhy, ale za svou pomoc vyžadovala úplnou kontrolu nad mým životem

Její šéfová mi řekla pravdu

Nejdřív se ptala na mě, na novou práci a pak i na mámu. Když jsem se jí opatrně zeptala, proč mamce vlastně dali výpověď, chvíli přemýšlela, ale pak mi sdělila vše napřímo. Prý chodila pozdě nebo vůbec, což odnášely další zaměstnankyně, a problémy s ní prý navíc nezačaly letos. „Upřímně, měli jsme ji propustit už dávno,“ řekla mi nakonec s povzdechem. Pak dodala něco, co mě úplně dostalo. „Drželi jsme ji hlavně kvůli tobě. Věděli jsme, že jste samy a že bys to nakonec odnesla ty.“

Strašně jsem se styděla. Ne za sebe, ale za celou tu situaci. Když jsem to doma mámě řekla, byla vytočená. „Jsem snad tvoje dítě, že mě kontroluješ?“ vyjela na mě. „Ne, ale teď nás živím já,“ odpověděla jsem. To jsem možná říkat neměla, jenže přesně tak jsem se v tu chvíli cítila.

Alice (35): Máma se ke mně nastěhovala, aby mi po rozvodu pomohla. Brzy jsem ale litovala, že jsem ji k sobě vzala

Máma lenoší, já pracuji

Máma je teď evidovaná na úřadu práce a tvrdí, že si něco najde. Jenže zatím mám pocit, že pro to vůbec nic nedělá. Ráno vstávám do hotelu a ona ještě spí. Když se večer vrátím, sedí u televize, kouká na seriály a ani nenakoupí, neuklidí, neuvaří, i když má čas. „Po tolika letech snad nemusím vzít první práci, která se namane!“ opakuje dokola.

Máma pro mě udělala strašně moc a chci jí to vrátit, ale potřebovala bych vědět, že se také trochu snaží. Kamarádky řeší vysokou školu, kluky a kam pojedou na dovolenou. Já přemýšlím, jestli nám příští měsíc vyjdou peníze. Chci doma pomoct, ale nechci mámu živit!

Karel (20): Místo úspory peněz jsem žil v domě plném hádek a žárlivosti. Z téhle rodinné noční můry jsem musel co nejdřív pryč

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].