Natálie (31): Letos jsem se měla vdávat, ale svatbu jsem zrušila. Odmítám živit nezralého darmožrouta

Letos jsem měla stát před oltářem v bílých šatech a poté tančit na naši společnou píseň. Všechno bylo připravené – termín na radnici, zamluvená restaurace, prstýnky v šuplíku i objednaná výzdoba. Dnes ale místo plánování svatby sedím u stolu a čtu si knížku. Pochopila jsem totiž, že je lepší být sama než s někým, kdo umí jen brát.

Hanka (27): Dva týdny před svatbou jsem zjistila, že mě podvedl. Nevím, zda mám všechno zrušit kvůli jednomu úletu

Přestali jsme být partneři

Všechno to začalo plíživě. Můj snoubenec Jakub postupně přestával řešit domácnost, ignoroval mě a celé dny trávil u notebooku nebo vyspáváním až do oběda. Když jsem mu navrhla, aby si našel aspoň brigádu, jen zamumlal, že se přece rozhlíží. Bez práce byl už půl roku a veškeré náklady na společný život byly na mně. Zatímco já jsem po nocích pracovala na zakázkách navíc, abychom měli na nájem, on se jen válel na gauči s ovladačem v ruce.

Definitivní zlom přišel ve chvíli, kdy objednal pizzu a klidně mi oznámil, že to mám zaplatit, protože já přece výplatu mám. Když jsem se ho zeptala, jestli mu nevadí, že je z něj parazit a všechno financuju sama, jen pokrčil rameny a pustil si další seriál.

Už jsme nebyli partneři, ale dva lidé sdílející prostor, kde jen jeden platil účty. Došlo mi, že tohle není muž, se kterým chci zestárnout.

Magdaléna (29): Před svatbou jsem se necítila dobře a rozhodla jsem se ji zrušit. Teď čelím ještě zásadnějšímu rozhodnutí

Vystačím si sama

Na Silvestra se Jakub sebral a odešel slavit ke kamarádovi, jako by se nic nedělo a my neměli žádné společné plány. Zůstala jsem doma sama v teplákách a s hlavou plnou zklamání. O půlnoci mi pípla zpráva: „Šťastný nový rok. Díky za všechno.“ Telefon jsem odložila bez odpovědi. Vzala jsem papír s předsevzetími a místo „vdát se“ jsem si napsala „začít znovu a sama“.

Leden byl jiný. Jakub se odstěhoval a ticho v bytě mi najednou nevadilo. Nemusela jsem po nikom uklízet ani počítat každou korunu, aby zbylo na jeho potřeby. Začala jsem chodit na jógu a docházet na terapii, kde jsem pochopila, že nemusím nikoho zachraňovat na vlastní úkor. Místo šetření na svatební hostinu jsem začala plánovat cestu k moři a kurzy, které jsem dříve odkládala.

Už nehledám nikoho, kdo by mě „doplňoval“, protože si vystačím sama. V letošním roce žádná svatba nebude – bude jen svoboda, nezávislost a klid. Přestala jsem být snoubenkou muže, který nikdy nedospěl, a stala jsem se ženou, která konečně rozhoduje o sobě.

Ema (31): Řekla jsem snoubenci, že kvůli jeho chování ruším svatbu. Skončila jsem s vykloubeným prstem, ale šťastná

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].