Ohnivé peklo v Nagasaki: Po explozi atomové bomby vysoká teplota strhávala lidem kůži z těla

Výbuch vytvořil teplotu vyšší, než jaká panuje na povrchu a v jádru Slunce. Pro srovnání, v prvních zlomcích sekund vystoupá teplota po explozi na několik desítek milionů stupňů Celsia. Slunce má přitom na povrchu 5500 stupňů a v jádru 15 milionů stupňů Celsia. Atomový mrak či hřib vystoupal do výše 17 kilometrů. Jeden z přeživších později zavzpomínal, že když vyšel ven, čekalo ho peklo na Zemi.

Jaderná elektrárna Fukušima po 15 letech znovu ožívá: Na místo havárie proudí milovníci temné turistiky

Nagasaki: Příprava na útok

Vývoj a nasazení atomových bomb značily dvě věci. Blížící se konec druhé světové války a také konec soupeření mezi Američany a Němci, kdo tuto zbraň vyrobí rychleji. Ve spolupráci s Kanadou a Anglií začaly v laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku, pod vedením fyzika J. Roberta Oppenheimera, testy k odpálení, a to počátkem léta 1945. Po čtyřech letech usilovného vývoje.

Armáda již měla jasný cíl, kterým bylo Japonsko. Zbývající nepřítel. Bomby měly být shozeny na místa, kde se nacházejí muniční továrny, výrobci letadel, průmyslová zařízení a ropné rafinérie. Cíl měl mít také větší průměr než 4,8 kilometru a měl být ve velké městské části. Cílem bylo způsobit značné škody. Šlo o to, aby Japonsko padlo na kolena. Ale nejen kvůli napáchaným škodám, ale hlavně z psychologického hlediska, kdy budou všichni paralyzováni silou této zbraně. Zajímavé ale je, že Nagasaki se na užší seznam cílů nejdříve vůbec nedostalo.

Děsivé dědictví minulosti v Tichém oceánu: Betonová hrobka Runit ukrývá obrovské množství radioaktivního odpadu

Finální výběr míst

Na seznamu měst nechybělo ani Kjóto, které bylo tehdy zachráněno na popud ministra války Henryho L. Stimsona. Měl k tomuto místu citové vazby. Strávil tam líbánky, a od té doby je obdivoval. Prezident Truman souhlasil, a pak si do svého deníku poznamenal, že ač jsou Japonci „divoši“, on jako vůdce civilizovaného světa bude mířit pouze na vojenské cíle. A proto přišlo na řadu Nagasaki. Ale zatím jen jako alternativní cíl. Jedničkou byla Hirošima jakožto vojensko-průmyslové centrum.

Vědec, který strčil hlavu do urychlovače částic: Anatolij Bugorski jako zázrakem přežil střet s protonovým paprskem

Jako by se Nagasaki „bránilo“

Mise do Nagasaki byla od počátku problémová. Ještě před tímto městem měla bomba dopadnout na Kokuru. Když bombardér B-29 se třinácti vojáky na palubě vzlétl do noci, stalo se cosi podivného: Bomba se sama odjistila. Začali tak zběsile hledat v manuálu, jak zajistit, aby nevybouchla před shozením.

Když se přiblížili ke Kokuře, narazili na hradbu mraků. Jednak z výbuchu předešlé atomovky a také z masivního zápalného bombardování. Pilot dostal strach, že nevyjde s palivem, když se bude na místě jen bezcílně motat, a tak se kurz na poslední chvíli změnil na alternativní cíl Nagasaki. Náhle se mraky rozprostřely a pilot dostal povolení ke shození bomby.

Obyvatele tehdy nevarovaly žádné sirény, vedení města se domnívalo, že jde o průzkumná letadla. Ohnivá bouře spousty lidí zabila okamžitě, ti, kteří přežili, umírali v nepředstavitelných bolestech. Šikego Matsumoto, jeden z mála přeživších, vypověděl, že se lidem doslova strhávala kůže z těla, až jí byla pokrytá cesta vedoucí do leteckého bunkru. Masakatsu Obata zase narazil po explozi na kolegu z práce. Jeho tělo bylo kvůli otokům jedenapůlkrát větší. Kůži měl roztavenou, skrze ni bylo vidět syrové maso. Přesto pomáhal jiným lidem.

Byly tyto útoky doopravdy nutné? Existují dva nejčastější názory. Jeden zastává skupina lidí, která je přesvědčena o tom, že by se Japonsko bez atomových zásahů nikdy nevzdalo. Druhá skupina lidí si myslí, že tímto aktem chtěla Amerika hlavně zastrašit Sovětský svaz.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Atomic bombings of Hiroshima and Nagasaki
Allthatsinteresting.com: The True Story Of The Nagasaki Bombing And Why It Almost Didn't Happen