Oskar (44): Těšil jsem se na miliony po otci. Moje hyperkorektní matka mi ale udělala čáru přes rozpočet

To mě zase jednou máma neskutečně naštvala. Je vidět, že vůbec nepřemýšlí. Nechápe, že není nutné být za každou cenu spravedlivý.

Dora (31): Kvůli dědictví po babičce jsme se bratrem ošklivě rozhádali. Přitom šlo o hrníčky a starou kredenc

Nevlastní bratr Karel si žije na vysoké noze

Můj otec byl rozvedený a měl syna, když se seznámil s mojí matkou. Vzali se a časem jsme se jim narodili já a můj brácha. Náš nevlastní bratr Karel je o osm let starší. Nikdy si nežil špatně. Rodina jeho matky byla bohatá, a tak měl na růžích ustláno. Vystudoval soukromou školu v zahraničí a je z něj úspěšný muž.

Má nějaký podnik a prý mu to dost nese. Moc se nestýkáme, ač jsme spolu trávili v dětství docela dost času. Karel je v jednom kole a minimálně tři měsíce v roce tráví ve svém domě v Dominikánské republice. Já i pokrevní bratr jsme zaměstnaní a ani jeden z nás by podnikat nechtěl. Máme rádi své jisté.

Karla (53): Dědictví po rodičích zničilo vztah mezi mnou a bratrem. Trápím se tím, i když vím, že jsem nic špatného neudělala

Nevlastní bratr se vzdal nároku na dědictví

Matka s otcem spolu byli čtyřicet let. Otec byl o patnáct let starší než matka, která se o něj starala do poslední chvíle. Viděl jsem, jak se moji rodiče měli rádi, co pro sebe znamenali. Otec kdysi věnoval matce nějaké pozemky jako svatební dar a společně vybudovali náš domov. Otec uměl vydělat peníze, a tak jsme vyrůstali v krásné vile s velkou zahradou.

Po jeho smrti se Karel vzdal nároku na dědictví. Byl jsem svědkem toho, jak mu matka děkovala, jako by byl bůh. Nelíbilo se mi, jak blahosklonně se Karel zachoval. Divným tónem mámě řekl: „Ale to by udělal každý. Nemám za potřebí tě uvrhnout do finančních problémů. Mám svých peněz dost.“

Katka (24): Babička mě vždycky podporovala. Počítala jsem s dědictvím, ale nenechala mi ani korunu

Velkorysé gesto mojí mámy mě štve

Jenže máma byla vždy spravedlivá. Když jsme byli malí, každou čokoládu rozdělila na tři stejné díly. Nikdy Karlovi nedala méně, nikdy mu nedala najevo, že nepatří do rodiny. O víkendu si nás pozvala domů. Nechápal jsem, o co jde. Překvapilo mě, že u oběda seděl i Karel. Zase měl nový oblek a matce donesl ohromnou kytici.

„Chci, abyste se mnou všichni po obědě zajeli k notáři. Mám tam připravený převod pozemku, který mi kdysi daroval váš otec. Je to velký kus půdy a chci, abyste ho vlastnili všichni tři dohromady,“ usmála se matka. Už je to pár dní a nemůžu to skousnout. Proč matka pozemek neodkázala jen mně a bratrovi? Karel má peněz dost. Jenže to ne, matka je zase za světici. Musí být nesmyslně spravedlivá.

Další příběhy ze života →

Jindřiška (48): Manžel na mě tlačí, abych z dědictví pořídila nové auto. Já bych ale ráda odložila peníze pro syna