Facebook
Instagram
Internet je dnes zdrojem informací a v mnoha případech i neřesti. Pavlína zjistila, že její dospělý syn sází ve virtuálním kasínu. Bojí se, aby časem nebyl na hraní závislý a nedostal se do finančních problémů nebo dokonce insolvence.
S manželem jsme ustáli veškeré problémy, které náš vztah provázely. Překonali jsme mou nemoc, manželovu jednorázovou nevěru i smrt našich rodičů.
Syna jsme odmala zaměstnávali
Nebylo to vždy jednoduché, ale víc mezi námi bylo toho krásného. A jednoznačně jsme oba cítili, že chceme, aby náš syn Aleš vyrůstal v kompletní rodině. Já jsem vyučená zahradnice, takže jsem převzala starost o zahrádku. Manžel je zase domácí kutil, ze starého domu dokázal vykouzlit moderní stavení. Stereotyp ve vztahu jsme se snažili mírnit občasnou poznávací dovolenou a společným koníčkem - jízdou na kole.
Aleše jsme se snažili již odmala zapojovat do domácích prací. Jako malý mi rád pomáhal v kuchyni nebo jsme sázeli květiny a pěstovali zeleninu. S manželem se učil používat nářadí nebo přezouvat pneumatiky na autě. A v neposlední řadě jsme navštěvovali kina, divadla a hodně cestovali.
Syna začal nejvíc bavit počítač
Když Aleš chodil na základku, pořídili jsme mu počítač. Převážně se na něm učil a připravoval do školy. Naštěstí bydlíme na kraji města, kde si děti umí hrát venku a nesedí celé dny u počítače. Kolikrát už byla tma, když si Aleš vzpomněl, že by měl jít domů a připravit se do školy.
Jenže po nástupu na střední propadl počítačovým hrám. Všichni jeho spolužáci je hráli a komunikovali spolu přes počítač. A protože Aleš nechtěl být out, přestal chodit ven a seděl před monitorem. S manželem jsme se jeho zálibu snažili pochopit. Naši přátelé doma řešili týž problém, a tak jsem se smířili s tím, že zatímco my si hráli venku, generace našich dětí sedí u počítače a pokřikuje na sebe skrz sluchátka.
Zjistila jsem, že syn sází v online kasínu
Roky plynuly a Aleš začal hrát fotbal, basketbal a opět trávit čas s partou kamarádů. Ulevilo se mi. Jenže kdykoliv jsem za ním zašla navečer do pokoje, měl na počítači otevřené kasíno. "Aleši, ty sázíš na netu?" zeptala jsem se ho. Jeho odpověď mě nepotěšila. "Mami, sázím několikrát týdně a víc vyhrávám než vsadím. Prostě je to zábava. Nic v tom nehledej," odbyl mě.
Já se ale bojím. Nevidím na hazardních hrách nic pozitivního. Jak je obecně známo, algoritmus je nastavený jasně. Vždy vyhrává kasíno, nikoliv sázející. Promluvila jsem si s Alešem o závislosti na sázení a zbytečném utrácení peněz. "Mami, jsem k tobě fér. Zeptala ses, odpověděl jsem ti. Nic neskrývám. Mám to pod kontrolou a rozhodně je to jen zábava. Tak se nestrachuj," zarazil mě.
Snad tomu tak je. Víc udělat nemůžu. Aleš je plnoletý. Budeme s manželem doufat, že jsme ho dobře vychovali a dostatečně s ním o všem mluvíme, aby uměl rozeznat nástrahy. Za sebe musím říct, že internet je velkým pomocníkem, ale také prostředkem k tomu, aby lidem hodně ublížil. Jako matka mám samozřejmě o syna strach.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
