Petra (34): Bratranec mívá přihlouplé vtipy, ale tentokrát zašel příliš daleko

Na rodinné oslavy jezdím spíš z pocitu povinnosti. Nebaví mě poslouchat pořád ty stejné řeči, stejné historky, stejné lidi, kteří si myslí, že mě znají líp než já sama sebe. A samozřejmě nesmí chybět můj bratranec, který má potřebu komentovat ženy způsobem, který byl trapný už před deseti lety. Jenže letos jsem nějak neměla sílu to přecházet.

Jarmila (52): Exmanžel mi po patnácti letech napsal, že by to rád zkusil znovu. Poprvé pochybuji o své samotě

Musela jsem se bránit

Seděli jsme u stolu, všichni jedli dort, a on začal vyprávět další svůj „vtip“. Nejdřív jsem to jen přešla pohledem a dělala, že to neslyším. Jenže pak si mě vyloženě vybral, aby to měl komu hodit do obličeje. Něco o tom, že jsem určitě pořád sama. „To víš, chlapi chtějí ženské, které jim umí uvařit, ne rozpitvat hlavu.“ Narážka na to, že jsem studovala psychologii.

Napadlo mě, že když to neřeknu teď, neřeknu to už nikdy. Tak jsem mu klidným hlasem řekla, že jeho vtípky nejsou vtipné, jen ponižující. Že mě urážejí jak jako ženu, tak jako člověka, a že by se měl zamyslet nad tím, proč má potřebu pořád někoho urážet.

V tu chvíli se rozesmál tak nahlas, až se pár lidí otočilo. Začal to obracet na to, že jsem přecitlivělá, že neumím brát srandu, že to bude tím, že jsem „dlouho bez chlapa“. Dodal ještě několik poznámek, které byly tak primitivní, že jsem si na sekundu říkala, jestli to vůbec stojí za reakci. Jenže pak jsem viděla, že se ostatní smějí taky.

Zuzka (31): Měla jsem strach ze samoty. První rande po rozchodu mě ale přesvědčilo, že být single je nejlepší volba

Zastali se mě, ale pozdě

Nemínila jsem si to nechat líbit. Řekla jsem mu, že je to ubohé. Že pokud potřebuje shazovat ženy, aby si připadal vtipný, tak ať si to nechá do hospody. A že jestli si myslí, že je tohle humor, tak možná není problém to, že já nemám smysl pro humor, ale to, že on nemá sebereflexi.

Ticho u stolu bylo zvláštní. Chvíli nikdo nevěděl, kam se dívat. Bratranec měl pořád ten sebejistý výraz, ale pak bouchnul. Začal na mě útočit, na moje vztahy, práci, dokonce i tělo. Mluvil rychle, jako by ho někdo zahnal ke zdi, a on se snažil zazářit, než se to celé zhroutí. A řekl, že se ani nediví, že mě bývalý propleskl, že by to udělal také.

Než jsem stihla cokoliv říct, promluvil můj strýc, pak můj bratr a pak táta. Všichni mu řekli, že tohle už není běžná rodinná sranda. Že překročil hranici. Že se takhle k ženě nechová nikdo, kdo má alespoň základní slušnost. A že když mu to říká i vlastní táta, možná by se měl zamyslet.

Bratranec ztichl. Poprvé jsem viděla, jak mu opravdu spadly koutky dolů. A já jsem tam seděla a snažila se udržet neutrální výraz, protože jsem nechtěla, aby viděl, jak moc mě to zasáhlo. Nejen jeho narážky, ale i to, jak dlouho mužům kolem mě trvalo, se mě zastat.

Honza (42): Dcera chce být umělkyní a já se bojím o její budoucnost

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].