Petra (55): Rozhádali jsme v rodině kvůli dělení majetku. Osud nám ale udělil krutou lekci

Vždycky jsem byla hrdá na svou rodinu. S mými třemi sourozenci – Lukášem (48), Martinou (42) a Danou (40) – jsme byli vždycky nerozlučná čtyřka. A pokračovaly v tom i naše děti. Hrály si spolu, zatímco my, dospělí, jsme slavili narozeniny, svátky i úplně nevýznamné dny. Jen tak, protože jsme se spolu byli zkrátka rádi.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (20): Děda vždy dokázal rozdělit celou rodinu, ale jeho dědictví vyvolalo válku

Po smrti maminky jsme se začali hádat

„Máš tak skvělou rodinu,“ říkávala mi kamarádka Jana. „Když vás vidím všechny pohromadě, připomíná mi to staré filmy. Jak si navzájem pomáháte.“ Vše se změnilo po smrti naší maminky. Nepochybovali jsem o tom, že je na vše připravená, ale k našemu překvapení nerozdělila rodinný majetek. Najednou, namísto společných oslav a výletů, se naše setkání změnila v bouřlivé diskuze o tom, kdo co dostane.

„Nemůžeš si prostě vzít tenhle prsten,“ vyčetla mi třeba Dana. „Maminka mi řekla, že by ho chtěla věnovat mojí dceři." A to jsme ještě nedošly k těm nejcennějším věcem, tedy k nemovitostem. Lukáš, který byl vždy ten rozumný, se snažil zklidnit situaci: „No tak, nesmíme se rozhádat, mamka by to takhle nechtěla.“

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Se sestrou jsme měly hezký vztah. Rozhádalo nás až dědictví po mamince

Postihla nás obrovská tragédie

Nejkonfliktnější byla Martina. Jako by najednou byla někdo jiný. Na každém setkání přednesla nějakou novou teorii, jak se někdo z nás snaží ostatní obrat. „Vždyť to je jasné. Lukáš chce všechno pro sebe. Proč myslíte, že byl tak často u mámy před její smrtí?“ křikla jednou, když jsme byli všichni pohromadě.

Nedalo se to vydržet. Nejen, že jsme se celé dny hádali, ale napětí se rozšířilo i mezi naše děti. Dřív nejlepší kamarádi, teď se jeden druhému vyhýbal.

Osud to nakonec vzal do svých rukou a zasáhl nás všechny hluboko do srdce. Martina měla vážnou autonehodu. Při předjížděla na dálnici se srazila s kamiónem a byla na místě mrtvá. Najednou se všechny naše hádky zdály tak nepatřičné, všechny spory a výčitky tak zbytečné.

Mohlo by Vás zajímat:

Jindřiška (48): Manžel na mě tlačí, abych z dědictví pořídila nové auto. Já bych ale ráda odložila peníze pro syna

Uvědomili jsme si, že rodina je to nejdůležitější

Na pohřbu se na mě Lukáš smutně podíval: „Zbyli jsme jen my tři. Musíme tady být opět jeden pro druhého.“ Dana i já jsme přikývly, zatímco slzy se nám koulely po tvářích.

Usmířili jsme se a rodinné vztahy začaly zase fungovat. Uvědomili jsme si, jak krátký je život a jak nesmyslné je trávit ho hádkami kvůli materiálním věcem. Dědické řízení? Nakonec jsme všechno prodali a peníze spravedlivě rozdělili mezi sebe a děti. Ačkoli jsme navždy ztratili milovanou ségru Martinu, našli jsme opět jeden druhého.

Kamarádka Jana mi nedávno řekla: „Je hezké, vidět vás zase spolu, i když se toho hodně změnilo a trápí vás smutek. Ale víš co? Rodina a láska jsou to nejdůležitější. Materiální věci přijdou a odejdou, ale rodina je věčná.“

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (58): Těšil jsem se, že si společně užijeme manželčino dědictví. Místo toho mi žena hned nato dala sbohem