Adina Mandlová si v dětství žila jako v bavlnce. Byla totiž vymodlenou dcerou zámožného otce. Bratři jí museli dokonce sloužit, tedy alespoň jako osobní ochranka. Krásné časy ale skončily s tátovou smrtí. Pak byli Adina s bratry svědky toho, jak si jejich matka přikládá ze zoufalství ke spánku revolver.
Adina Mandlová (28. ledna 1901 - 16. června 1991) byla filmová a divadelní herečka a také sex symbol třicátých let. V roce 1939 získala Svatováclavskou cenu ministra průmyslu, obchodu a živností za herecký výkon ve filmu Kristian a o dva roky později Národní cenu za roli v Nočním motýlovi.
Otec a matka Adiny Mandlové si nerozuměli
Adinin otec Jan, inspektor c. k. státních drah a přednosta provozu v Mladé Boleslavi, hledal po smrti své první manželky novou, vhodnou choť. Jeho synové Jenda a Karlík totiž nutně potřebovali maminku. Zalíbení našel v dceři hostinského. Za šest neděl se konala svatba.
Pro Annu, jak se jeho vyvolená jmenovala, to byla velká změna. Když jeli ze svatby v kočáře, řekla mu: „Pane komisaři, děkuji, že jste mě vysvobodil.“ O něco později se v jejím deníku, který Adina našla, objevil již méně nadšený zápis: „Je velmi těžký býti matkou nevlastním dětem.“
A neměli ani šťastné manželství. Adinin otec byl inteligent s výtečnou výchovou a znalostí několika světových jazyků, Anna za ním hodně zaostávala, byť se ji Jan častokrát snažil pozvednout na svou úroveň. Byla ale dobrá matka i hospodyně.
Otec Adiny Mandlové velmi toužil po holčičce
Jejich prvním společným potomkem byl opět kluk. Adinin otec přitom snil o holčičce, a tak dával malému Jirkovi najevo, že je nežádoucí. Anna naopak zahrnovala svého prvorozeného opičí láskou. Otec nakonec zaúkoloval děkana, aby se modlil za narození holčičky. A vyšlo to. Tato jedinečná příležitost, na kterou čekal celý život, si žádala něco speciálního. Minimálně neobvyklé jméno pro novorozeně. Inspirací se mu stala Adina z opery Elixír lásky.
Svou jedinou dcerušku otec prakticky od prvního dne rozmazloval. Měl s ní velké plány, a tak jí vše dovolil. Vykal jí a stejně museli činit její bratři. Když brečela, stačilo na jednoho ukázat, a už schytal pořádný výprask. A jelikož často trpívala nočními můrami, musel jeden z bratrů vždy v noci hlídat před záchodem, než vykonala potřebu. Kvůli své namyšlenosti a nadřazenosti neměla Adina ve škole žádné kamarády.
S maminkou nakonec zůstali sami
Když bylo Adině sedm a půl, onemocněl tatínek španělskou chřipkou. Během ní začal krvácet z nosu. Lékaři se to podařilo zastavit, Jan už však byl tak vyčerpaný, že zanedlouho zemřel. Zanechal po sobě jen malou penzi a dům. Život se jim tak od základů změnil. Matka se snažila, seč mohla, aby rodinu uživila, mnohdy k tomu využívala své „přednosti“.
Trpěla ale také výbuchy vzteku, které se měnily v záchvaty beznaděje. Zvláště, když děti zlobily. To pak vytáhla z knihovny otcův revolver a přiložila si ho ke spánku. Poprvé se děti vyděsily a na kolenou ji prosily, ať nemačká spoušť. Potřetí už jen zabručely pod nosem, ať se zklidní. A popáté? To už jí Adina zbraň sama podala.
Na Adinu Mandlovou se můžete podívat ve filmu Ať žije nebožtík dnes v 16.55 na FTV Prima.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Adina Mandlová
Kniha Adina Mandlová - Dneska už se tomu směju, nakladatelství XYZ 2021










