Smutný život Harryho Harlowa: Experimentem prokázal, že dítě potřebuje mateřskou lásku. Sám jí ale moc nedostal

Kontroverzní experiment s mateřskou láskou: Psycholog Harry Harlow izoloval malé opice, přestávaly jíst a umíraly
Zdroj: Unsplash

Psycholog Harry Harlow byl celý život fascinován mateřskou láskou. Nejvíc ho zajímali kojenci a to, jak si vytvoří pouto s matkou. Jelikož nemohl experimentovat na lidech, začal své teorie ověřovat na opicích a umělých matkách vyrobených z bavlny nebo drátu.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 16. 02. 2023 11:00

Ještě v polovině minulého století spousta vědců věřila, že kojenec si vytvoří vztah ke své matce kvůli potřebě jídla. Proto doporučovali nosit děti jen v nutných případech. A hlavně je nijak neutěšovat. Jen pak z nich prý mohli vyrůst silní a nezávislí jedinci. Jenomže Harlowovy pokusy, ač byly kruté, prokázaly pravý opak.

Nedostatek mateřské lásky

Harry Harlow se narodil 31. října 1905 jako Harry Israel. Vyrůstal v Iowě se svými rodiči a třemi bratry. Podle autorky jeho životopisu Deborah Blum byl velmi bystré, i když často znuděné dítě. Jeho dospívání bylo částečně ovlivněno špatným zdravotním stavem bratra Delmara, na něhož byla upírána prakticky veškerá pozornost rodičů. Harry tak poznal mateřskou lásku jen zčásti.

Po střední škole nastoupil na Standfordskou univerzitu, kde studium angličtiny vyměnil za psychologii. A právě tam si změnil příjmení na Harlow. Jeden z jeho mentorů ho totiž upozornil na to, že by si lidé o něm neměli myslet, že je Žid. Po promoci se v roce 1930 usadil na Wisconsinské univerzitě v Madisonu, kde započal svůj slavný, a zároveň děsivý pokus.

Pokus na opicích

Více než dvacet let o Harrym nikdo nevěděl, tedy kromě zaměstnanců univerzity. Pak ale v roce 1957 začal experimentovat s mláďaty makaků. Chtěl odborné veřejnosti i společnosti dokázat, že vztah mezi kojencem a matkou nevzniká pouze na základě toho, že dítě potřebuje jíst. Malé opičky nejprve zcela izoloval. Jenomže samotu nesly velmi těžce. Chodily po kleci s tupým výrazem sem a tam a ubližovaly si. Když se vrátily k ostatním, nevěděly co dělat. Mnohdy přestaly jíst a zemřely.

V další fázi pokusu dal opicím na vybranou. Budou se držet fiktivní matky vyrobené z bavlny, nebo zvolí tu drátěnou, když bude mít na sobě umělou bradavku napojenou na lahev s mlékem? Pokud měla drátěná matka na sobě tuto vychytávku, opičí miminko mléko jen vypilo a vrátilo se zpět k matce z bavlny. Když měla u sebe, naopak, mléko bavlněná máma, té drátěné si vůbec nevšímalo. Když navíc mládě zjistilo, že náhradní máma v kleci není, začalo naříkat.

Harlow zjistil, že opice, které vyrostly s matkou a vrstevníky, byly socializované. Ty s náhradní matkou také, ale začlenění do kolektivu jim trvalo déle. Ty, které byly samy, neměly žádné sociální návyky.

Kontaktní komfort

Harrymu Harlowovi se tak konečně podařilo vyvrátit zavedený stereotyp, že fyzický kontakt u dětí, a potažmo také u mláďat, není důležitý. Ba naopak. Děti se se svými matkami "nespojí" jen z touhy přežít. Díky těmto zjištěním zavedl pojem kontaktní komfort. Pokud ho má kojenec dostatek, vyroste z něho společenský jedinec. Pokud ne, bude agresivní a bojácný.

Paradoxní ale je, že on sám ve vztazích úspěšný nebyl. A tak se znovu ocitáme na začátku, kdy si v dětství, kvůli nemocnému bratrovi, mateřské lásky moc neužil. Jedna z jeho bývalých žen ho dokonce popsala jako misantropa a šovinistu. Ač tedy byly jeho pokusy kruté, ukázaly lidstvu, že mateřská láska, nebo její nepřítomnost, utváří naše životy.

Zdroje informací:

Wikipedia.org: Harry Harlow

Allthatsinteresting.com: Inside The Controversial Story Of Harry Harlow, The Psychologist Who Studied Maternal Love By Experimenting On Monkeys

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články