Panenka Bobo: Experiment odhalil, jak snadno lze děti přimět k agresivitě

Kde se v dětech bere agresivita? Experiment s panenkou Bobo ukázal, že jen kopírují dospělé
Zdroj: Wikimedia Commons/Okhanm, CC BY-SA 4.0

Vědci si již v šedesátých letech minulého století kladli otázku, kde se v nás bere agresivita. A proto vznikl experiment s panenkou Bobo, jehož se účastnilo 72 dětí z mateřské školy. Jak to celé dopadlo?

Kamil Šivák
Kamil Šivák 15. 08. 2022 14:00

Podle psychologa Alberta Bandury a jeho kolegů je prý násilné chování naučené. Děti se zkrátka chovají tak, jak to odkoukaly od rodičů nebo svého okolí. A právě toto tvrzení hodlal Bandury prokázat na panence Bobo. Agresivita je totiž základem mnoha společenských neduhů, od násilí mezi jednotlivci až po válku.

Experiment s panenkou Bobo

Experimentu, který proběhl v roce 1961, se zúčastnilo 72 dětí ve věku od tří do šesti let z mateřské školy Standfordské univerzity. První skupina dětí byla vystavena agresivnímu modelu, další neagresivnímu a třetí byla kontrolní. Každé dítě také podstoupilo test samostatně, aby ho nemohly ovlivňovat ostatní.

A jak to probíhalo?  V jednom koutě místnosti sedělo dítě a v druhém dospělý člověk, který měl kolem sebe spoustu hraček, včetně panenky Bobo. Té si však vůbec nevšímal. Pak bylo dítě odvedeno do druhé herny, kde byl dospělý člověk agresivní a vyléval si svou zlost právě na panence Bobo. Mlátil ji pěstí, kopal do ní a nadával jí. To se opakovalo celkem třikrát. Pak dítě putovalo do další místnosti, kde si mohlo začít hrát prakticky s čímkoli. Ale jen po velmi omezenou dobu. Poté mu bylo sděleno, že hračky patří dospělým, tudíž na ně již nemůže sahat.

Poslední fáze experimentu

Krátká doba hraní měla v dítěti vyvolat frustraci. V poslední testovací místnosti byly jak “normální” hračky, tak i panenka Bobo. A také vše, čím by ji bylo možné praštit a ulevit si. Dítě si zde mohlo hrát dvacet minut. Co se dělo?

To, co všichni předpokládali. Děti, kterým dospělí ukázali agresivní stránku, se po nich samozřejmě “opičily”. A daly panence Bobo co proto. Využily prakticky všechny dostupné prostředky, jež měly k dispozici. Druhá skupinka dětí, která byla vystavována pouze pozitivním vjemům, si i nadále hrála se zcela neškodnými hračkami.

Děti kopírují své okolí

Závěr experimentu byl zcela jasný. Dítě dělá to, co vidí kolem sebe. Snaží se napodobovat dospělé lidi. Ukázalo se také, že je mnohem snazší reagovat na frustraci násilím, než se ji pokusit vyřešit konstruktivnějším způsobem. O čtyři roky později proběhla podobná studie. Ta zjistila, že pokud dítě vidí, že je dospělý za svou agresivitu potrestán, nesnaží se ji po něm opakovat.

Zdroje informací: 

Wikipedia.org: Bobo doll experiment

Verywellmind.com: What the Bobo Doll Experiment Reveals About Kid and Aggression?

Psycnet.apa.org: Influence of models' reinforcement contingencies on the acquisition of imitative responses.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články