Facebook
Instagram
Ač byl pandemií španělské chřipky zasažen prakticky celý svět, spousta států tento fakt odmítala v rámci válečné propagandy připustit. Španělsko na druhou stranu nic necenzurovalo a o nemoci podrobně informovalo. A proto jí nechtěně propůjčilo jméno. Jak to ve světě mezi lety 1917–1920 vypadalo? A kdy dorazila španělská chřipka do Čech?
Byla to jedna z nejhorších nákaz v historii lidstva, podle odhadů si vyžádala přibližně 50 milionů obětí, ale mluví se i o dvojnásobku. Mrtvých mohlo být mnohem více než za první světové války. Průběh pandemie mapuje dokument Španělská chřipka, na který se můžete podívat dnes ve 20:55 na ČT2.
Španělsko bez cenzury
Jedna z teorií praví, že první případy chřipky se objevily v Číně. Další zase, že epidemie vypukla v roce 1918 v americkém výcvikovém táboře Camp Fuston v Kansasu, odkud se rozšířila na válečnou frontu. Na podzim přišla druhá vlna, která zasáhla již několik částí světa. Počátkem roku 1919 ochromila pandemie také Evropu. Poslední nakažení byli zaznamenáni v dubnu 1920. Vir následně zmutoval a stal se méně nebezpečným.
O vážnosti celé situace se rozhodlo informovat pouze Španělsko. Tamní média totiž nepodléhala cenzuře, zatímco ostatní země zdecimované válkou se snažily celou situaci raději ututlat. Navzájem se podezřívaly z úmyslného šíření nemoci jakožto biologické zbraně. Mezi lidmi tak převládal dojem, že jde o čistě španělskou záležitost. A zavádějící přívlastek byl na světě.
Epicentrum chřipky
Profesor John Oxford se snažil exhumováním těl obětí prokázat, že epicentrum nákazy se nacházelo na západní frontě, konkrétně ve francouzském lazaretu Étaples. Tam se vir mohl přenést z drůbeže na prasata a skrze ně na lidi. K mutaci viru mohl navíc přispět i bojový plyn yperit. Historik Alfred W. Crosby ale zase tvrdil, že to bylo v Kansasu. Válečná cenzura však počátky pandemie zastřela natolik, že nelze s určitostí říct, která země, laicky řečeno, může za vznik nebezpečného onemocnění.
Španělská chřipka v Čechách
Španělskou chřipku v Čechách jako první zaznamenal lékař Ernst Guth v dubnu 1918. K prvnímu úmrtí došlo v září téhož roku. Zřejmě se však jednalo o první úředně potvrzenou smrt způsobenou chřipkou, lidé totiž mohli začít umírat již o něco dříve. Počet obětí mezi civilisty se odhaduje na 44 až 75 tisíc, u vojáků 2 až 5 tisíc.
Mezi příznaky onemocnění patřila horečka, kašel, nechutenství, lapání po dechu a pocení. K úmrtí docházelo po jednom až šesti dnech. Lékaři doporučovali klid na lůžku, zábaly, někdy dokonce i konzumaci alkoholu. Dbalo se také na dodržování hygieny. Nakažení neměli chodit do společnosti, ani si při pozdravu podávat ruce. Výjimkou nebyla ani nutnost nosit roušky. Dle dobových fotografií nemohli lidé bez zakrytých úst například cestovat tramvají. Tedy podobně jako dnes.
Zdroje informací:
Česká televize: Španělská chřipka
Wikipedia.cz: Španělská chřipka
Rozhlas.cz: Španělská chřipka přišla před sto lety v několika vlnách, připomíná historik medicíny Sallfellner
Mojezdraví.cz: Španělská chřipka
