Facebook
Instagram
Máte strach ze svého nadřízeného? Bojíte se statusu ulejváka? Nebo marně čekáte na povýšení? Pokud jste alespoň jednou odpověděli kladně, pak čtěte dál. Klinická konzultantka a mimo jiné členka Akademie věd v New Yorku Joan Kingsley, která se 25 let zabývala zkoumáním psychologie pracovišť, prozradila deníku The Independent 5 tipů na překonání strachu v zaměstnání.
Strach z vyhazovu
Podle Joan Kingsley je obdržení výpovědi strachem číslo jedna. „Každý, kdo pracuje ve stresovém prostředí, to zná. Má strach, když jde do práce. Jeho nadřízení ho šikanují a jsou agresivní. A to se nemusí nutně projevovat nahlas – často lze natrefit na šéfa, který je velmi klidný, umí číst řeč těla a manipuluje s lidmi. Ve stresu plném prostředí přestávají být lidé kreativní. Často v něm přežívají namísto toho, aby byli úspěšní.“
Jak se s tím vypořádat?
„Pokud svému šéfovi důvěřujete, prodiskutujte s ním vaše strachy. Ale pokud jste ve stresu a cítíte se pod tlakem neustále, možná byste měli svou práci ještě jednou promyslet. Pracuji s lidmi, kteří jsou ve svém zaměstnání šťastní, dokud nedostanou nového manažera. Právě ten bývá příčinou všech strachů.“
„Pracujete-li v organizaci, kde je vše v pořádku, a přesto se nemůžete zbavit strachu, nahlédněte do svého nitra a zjistěte, o jaké spouštěcí mechanismy se jedná. Můžete mít šéfa, který vám není sympatický. Pokud ale půjdete hluboko pod povrch, zjistíte, že strach plyne z něčeho z minulosti, co obavy rozdmýchává dodnes. Mozek vždycky reaguje na nebezpečí nebo otázky přežití. Odpovídá tak i na hrozby, které tam ve skutečnosti nejsou.“
Strach, že nikdy nenaplním svoje představy
„Často se setkávám s absolventy univerzity, kteří nastoupí do práce s velmi vysokým očekáváním, ale jsou pak zklamaní ze svého každodenního života. Zvlášť v druhé polovině 20. let mělo mnoho zaměstnanců velmi vysoké ideály. Jenže nevstupovali do světa práva, aby vydělali velké peníze, ale do společností, aby pro ně pracovali. A tak se smířili s tím, že o tom to je: o dolní hranici. Začali mít strach, že jejich život nikdy nedosáhne jejich představ.
Jak se s tím vypořádat?
„Když začínáte pracovat, nevíte nic. Takže je to spíš o přístupu k práci, o tom věnovat se konstruktivně každý den o něco víc učení. Učte se, jak mluvit do telefonu, používat sociální sítě, jak přemýšlet předtím, než zareagujete. Natáhněte ruku ke starším a vyberte si mentora. Berte toto období jako čas, ve kterém se toho můžete hodně naučit.“
Strach, že na někoho budu muset křičet
„Většina lidí získá práci, protože je dobrá v tom, co dělá. Ale často ke mně chodí lidé s tím, že byli povýšeni a nemají tušení, jak řídit ostatní. Nejprve zakusí výsledky své dobře odvedené práce, ale později se negativně podepíšou na sebevědomí a kreativitě zaměstnanců, což je zničující v dlouhodobém horizontu.
Jak se s tím vypořádat:
„Nejlepší způsob, jak se vypořádat se vztekem, je přijmout ho. Podívejte se na člověka a řekněte mu, že vidíte, že je naštvaný, a chcete si o tom promluvit. Jakmile vztek připustíte, rozplyne se.“
„Pokud se ale potýkáte se šikanou, musíte se z takové situace dostat. Opusťte místnost a jděte pryč. Každý většinou důvěřuje těm šéfům, kteří projeví strach. Pokud uvidíte někoho, kde je vystaven šikaně, zkuste dát dohromady skupinu lidí, která mu pomůže.
Strach, že mi někdo vrazí kudlu do zad nebo na mě při povyšování zapomenou
„V organizacích se můžete velmi snadno dostat do prospěchářských situací. Když jsem byla mladší, měla jsem schopnosti potřebné pro povýšení. Byla jsem ale odmítnuta ve prospěch kamarádky, o které jsem pak zjistila, že se snažila získat práci pro sebe. Došlo mi to, a tak jsem oslovila svého nadřízeného.“
Jak se s tím vypořádat:
„Doporučuji budovat si vztahy. Někteří lidé nesnáší teambuildingy, ale přirozeně se zajímají o kolegy, a začínají tak budovat sítě. Vytvořte aktivní kolektiv. A namísto sezení u pracovního stolu někam s kolegy vyrazte. Jedině tak si upevníte vztahy.“
Strach, že na mě budou v práci nahlížet jako na ulejváka
„S tím se setkávám už léta! Myslím s lidmi, kteří se bojí vzít si polední pauzu, aby si tím neuškodili. V organizacích vedených mladými lidmi, zvlášť mimo technologické společnosti ve Spojených státech, začínají přicházet na to, jak jsou pauzy a péče o zdravý pracovní režim důležité.“
Jak se s tím vypořádat:
„Většina manažerů jsou rozumní lidé. Chtějí, aby zaměstnanci pracovali dobře a v harmonickém prostředí. Zkuste a dělejte práci, která vám přinese potěšení a kterou děláte s vášní. Zhostěte se projektů se zvědavostí a možná budete překvapeni, co můžete udělat pro to, abyste se cítili lépe. Pak budete práci vnímat jako výzvu spíše než hrozbu.“
