Jak to za socialismu chodilo v Pionýru a jak fungovaly další instituce?

Pionýr byl domovskou organizací tisíců dětí
Zdroj: archiv Extra
Sportovní hry byly oblíbenou činnostíDěti si hrály převážně venku, počítače neexistovalyMalí školáci se těšili, co je ve škole čeká za dobrodružstvíDílny byly oblíbeným předmětem+ 2 fotky+ 3 fotky
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

V období socialismu začaly v Československu vznikat různé typy zařízení, které měly podporovat plnění úkolů socialistické výchovy mladé generace. Patřily mezi ně především domy pionýrů a mládeže, školní družiny a školní kluby.

Redaktor
Redaktor 3. září 2018

Navštěvovali jste za minulého režimu nějaký školní klub nebo družinu? A pamatujete si, jaké to tam bylo? Pokud ne, pokusíme se vám připomenout, jak tyto organizace a zařízení za socialismu v Československu fungovaly a jak to v nich vypadalo.

Síť školních družin začala v Československu vznikat již na počátku 50. let 20. století. Družiny představovaly jeden z hlavních nástrojů takzvané socialistické mimoškolní výchovy dětí a byly definovány jako výchovná a sociální zařízení, která mají matkám školních dětí usnadnit zapojení se do práce tím, že v době mimo vyučování doplňují péči, kterou rodina kvůli časové tísni nemůže dítěti poskytnout.

V družinách se měly děti připravovat na další školní dny a vypracovávat si domácí úkoly – to se považovalo za povinnou součást pobytu v ní. Žáci, kteří ve výuce zaostávali, měli v družinách dostávat doučování. Děti v nich měly zajištěnou stravu a kromě studia se účastily různých sportovních či vzdělávacích aktivit.

„Nikdy jsem neviděl takovou paniku, jako když v Chile začne pršet,“ říká Matouš Hartman.
Mohlo by Vás zajímat:

Smažené morče, zlatý komunismus, fobie z deště. 10 bizárů, se kterými se setkáte v Jižní Americe

Družiny působily přímo v budovách škol a jejich vznik byl podmíněn počtem žáků – v roce 1950 byl minimální počet stanoven na dvacet, ve výjimečných případech na patnáct.

Na děti dohlížely vychovatelky, jejichž platové ohodnocení bylo velmi bídné. Náplní jejich práce bylo mimo jiné zajišťování drobných technických prací nebo administrativa. Jako důležitá byla vnímána jejich pozice vůči rodině žáka – měly být jakýmisi propagátorkami péče o dítě. Plněním svých úkolů měly být navíc vzorem pro nepracující matky.

Družiny úzce spolupracovaly s Pionýrskou organizací ČSM. Skupinový vedoucí z ČSM měl za úkol pravidelně navštěvovat družinu ve svém obvodu a pořádat v ní besedy. V nich měl svým vystupováním a vypravováním získávat děti ke vstupu do Pionýra. To samé měly činit i vychovatelky, které se snažily o to, aby žáci viděli v ostatních pionýrech své vzory.

V roce 1959 byly v některých školách zbudovány tzv. školní kluby. Zatímco družiny v těchto školách navštěvovaly jen malé děti, do klubů chodili starší žáci. Ti měli čas v nich trávit s větší volností, ale stále za asistence školního personálu.

A co vy, pamatujete si ještě na svá školní léta? Navštěvovali jste družinu, pionýra nebo školní klub?

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články