Křečkování aneb Diogenův syndrom: Když hromadění věcí dosáhne extrémních rozměrů

Křečkování aneb Diogenův syndrom: Když hromadění věcí dosáhne extrémních rozměrů
Zdroj: Pixabay.com
Psychická porucha může postihnout každého z nás. Přestože se vyskytují jen zřídka, v praxi můžeme zažít i syndromy, které projevy a chování člověka, myšlení i postoj ke svému okolí posouvají daleko za hranice normálnosti. Takovým je i syndrom Alenky v říši divů, ale zdaleka není jediný.Syndrom Alenky v říši divů je vzácnou psychickou poruchou, kdy člověk zkresleně vnímá okolní prostředí. Alenka v říši divů nakonec zní jako pohádka proti dalším onemocněním. V roce 1923 popsal francouzský psychiatr Jean Joseph Capgras syndrom typický přesvědčením, že blízkého nahradil dvojník.Capgrasův syndrom má podobné znaky jako Fregoliho syndrom. Člověk trpící Fregoliho syndromem se domnívá, že několik lidí z jeho okolí jsou ve skutečnosti jednou osobou, která se různě převléká a maskuje do jiných osobností.+ 7 fotek+ 8 fotek

Většina lidí má tendence shromažďovat věci. Snažíme se pamatovat na horší časy, zachovávat vzpomínky v hmotné podobě. Řada z nás se věnuje sběratelství jako koníčku, který přináší potěšení a radost. Nevinný koníček však může přerůst v chorobné křečkování, tzv. Diogenův syndrom.

Radka Křivánková
Radka Křivánková 07. 04. 2020 10:06

Není to záležitost inteligence, naopak. Diogenův syndrom postihuje nejen dementní či inteligenčně průměrné, ale i vysoce inteligentní jedince. Tomu se však těžko věří tváří v tvář hromadám zbytečných věcí, které takoví jedinci dokážou nastřádat a navíc vehementně hájit před snahami jiných o likvidaci či úklid.

Uklidit? Zbavit se nahromaděných věcí? Nemožné!

Před dveřmi bytu přeplněného harampádím a pachem, který dlouhodobě obtěžuje další obyvatele domu, stojí podrážděný až agresivní člověk, který odmítá jakoukoliv pomoc. Není schopný se zbavit věcí, postupně se izoluje od okolí, ztrácí nadhled a logicky tak odmítá také přiznat si svůj problém. První krok, který spočívá v odvedení člověka z onoho zaneřáděného bytu, se tak zpravidla neobjede bez policejní asistence. Léčba, ke které však člověk nebývá ochoten svolit, spočívá ve farmakoterapii a psychoterapii. Významným faktorem úspěšné léčby je aktivní pomoc rodiny, ta bohužel často chybí.

Psychoterapie přitom primárně neřeší ono hromadění, ale důvody, které k němu vedou. Jde o sebereflexi, přijetí sebe sama, sociální vazby, rodinu, dětství, prožitá traumata...

„Mohlo by se to někdy hodit.“

Spouštěčem chorobného hromadění věcí bývají právě prožitá traumata, stres, pocity zoufalství, osamělost apod. Vše přitom začíná zdánlivě nevinně. Postižený se pouze jeví jako vášnivý sběratel nebo jen velmi šetrný člověk. Je mu prostě líto vyhodit věci s tím, že by se někdy mohly hodit.

„Mohlo by se to někdy hodit.“ Právě tak zní věta, která by měla upozornit, že není všechno v pořádku a že možná na dveře klepe Diogenes.

Zvláštních syndromů spojených s lidskou psychikou je však více. NĚKTERÉ Z NICH PŘIBLIŽUJE FOTOGALERIE:

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články