Facebook
Instagram
Říká se, že příbuzenské vztahy se mají udržovat za každou cenu. Ale co, když se z vaší tchýně stane nezvaný host a je mezi vámi napětí a neporozumění? Jak její návštěvy minimalizovat a zařídit, aby nepřiměřeně nezasahovala do vaší domácnosti? Radí psycholog Tomáš Morávek.
Milana jsem si brala, když mi bylo dvacet. O dva roky později se nám narodila dcera Eliška. A začalo peklo! Do té doby jsme si s mojí tchyní rozuměly. Chodila k nám na návštěvy a do ničeho nám nemluvila. Je to velmi energická žena, která s ničím neměla problém. To se ovšem změnilo s narozením naší dcery.
Tchyně jako každodenní host
Tchyně nabyla dojmu, že musí být neustále užitečná a její občasné návštěvy se změnily v každodenní přítomnost. Měla potřebu mě poučovat, kdy mám dceru kojit, jak ji mám přebalovat a byla schopna mi i diktovat, co mám a nemám jíst. Nějakou dobu jsem si říkala, že chce jen pomoct a nechtěla jsem být na ni zlá. Jenže… všechno má své hranice.
Byla jsem na nervy
Můj manžel je flegmatik, takže ho zpočátku přítomnost jeho mámy až tak neobtěžovala. Většinu času byl v práci, a když se vrátil, poučování a výčitky tchyně se ho stejně netýkaly. Ty byly určené především mně. Manžel Milan hodně pracoval, ale byl to fantastický táta. Víkendy měly být naše, ale to by u nás nesměla být neustále jeho máma. Prakticky jsme neměli žádný čas pro sebe. Byla jsem na nervy.
Uražená tchyně
Manžel se jí snažil vysvětlit, že u nás nemůže být každý den, že potřebujeme mít volnou chvilku pro sebe. Z její strany však následovaly výčitky typu: ,,Ona tě navedla proti mně.“ ,, Já vám tolik pomohla a tohle si nezasloužím.“ Na pár dní se stáhla a neozývala se. Ovšem po pár dnech ignorace, byla zpět a v ještě lepší formě. V noci schválně courala do kuchyně, v televizi sledovala přihlouplé pořady a dále poukazovala na mé ,,nedostatky“.
Nová studie zjistila, že se ženy krátce po třicítce začnou podobat svým matkám
Nezvaný teror v naší domácnosti
Situace se nezlepšovala ani po pár letech nezvaného teroru. Dokonce si k nám přestěhovala pár osobních věcí. Její slova a přítomnost mě čím dál víc vyčerpávaly. Samozřejmě narušovala i náš milostný život, a tak je tomu vlastně doteď. Manželovy domluvy nepomáhají a já jsem zoufalá a nešťastná. Takhle jsem si rodinný život rozhodně nepředstavovala.
NÁZOR ODBORNÍKA: Co radí Kristýně psycholog Tomáš Morávek?
,,Kristýna v našem příběhu je opravdu v nezáviděníhodné situaci. Úvodem je třeba si připomenout, že nevhodné zasahování do života rodiny ze strany tchána či tchyně je velice častý zdroj problémů a může vést k vážnému rozkolu ve vztahu. Milan je zde vyobrazen v typické pozici muže, který pracuje a je zaměřený na rodinu. Případný negativní vliv své matky si neuvědomuje nebo nepřipouští. Je to tím, že je v úplně jiné roli, než je žena. Cesta z problémů vede jednoznačně přes pochopení Kristýny, nikoli přes válku s tchyní. Doporučuji tedy investovat hodně času a snažit se v klidu a srozumitelně vysvětlit Milanovi své pocity a svůj úhel pohledu s tím, že by on mohl ze své pozice promluvit se svou matkou a jasněji jí vymezit hranice. Je to však potřeba udělat maximálně taktně a obratně.“
