Zita (43): Tchyně upřednostňuje našeho prvorozeného. Co poradí odborník?

13. března 2020
Pixabay.com
Pixabay.com

Vztahy mezi prarodiči a vnoučaty jsou výjimečné. Často se však stává, že upřednostňují právě prvorozené vnouče. Ale co když to druhorozené zcela ignorují? S touto situací se právě potýká třiačtyřicetiletá Zita, která je z toho zoufalá. Co jí poradí psycholožka Jana Kotalová?

S manželem Zdeňkem (45) jsme se brali před patnácti lety. Hned po první schůzce jsme se do sebe zamilovali a po poměrně krátké době jsem otěhotněla. I když bylo miminko neplánované, moc jsme se na něj těšili. I naši příbuzní, obzvlášť tedy tchyně. Kupovala mi roztomilé dětské hadříky, dokonce i vitaminy pro těhotné a starala se o mě jako o vlastní.

Tchyně na jedničku

Když se náš syn narodil, změnil se nám život. Lukášek nám vnesl do života neskutečný pocit štěstí a pokory. Navíc jsme s manželem měli čas i na sebe, protože nám tchyně hodně pomáhala, brala si Tomáška na procházky a byli jsme skvělý tým. Jelikož jsem měla zdravotní problémy a nemohla brát antikoncepci, rok nato jsem znovu otěhotněla.

Těhotenství s druhým synem

Byl to šok! Ale řekli jsme si, že to zvládneme. Ovšem už v té době se chování tchyně změnilo. S Tomáškem nám stále pomáhala, ale mé druhé těhotenství ji nezajímalo. Dokonce bych řekla, že ho i ignorovala. Nenosila mi dobroty, nestarala se, jak dopadla kontrola. No prostě obrat o 360 °. Na druhou stranu jsem byla ráda, že nám pomáhá s Tomáškem.

Prvorozené vnouče má přednost

Když se Adámek narodil, zpozorovala jsem, že tchyně k němu nechová takové citové pouto jako k Tomáškovi. Když volala, ptávala se jen na Tomáška. Když byli kluci starší, tchyně si brala na prázdniny jen Tomáše. Dostával od ní všechno, po čem toužil, a tak to trvá dodnes. Nevěděla jsem, co dělat. Manžel to řešit nechtěl, i když to také věděl. Řekl, že se mám na to vykašlat, že máma je prostě taková.

Situace trvá dodnes, kluci jsou už v pubertě a kdykoliv od nás Tomáš něco nemá, jde za babičkou. A ta mu samozřejmě vyhoví. Na Adamovi vidím, že ho to mrzí, a už nevím, jak mu vysvětlovat, že jeho brácha dostal kapesné navíc, nebo že má nový mobil.

NÁZOR ODBORNÍKA: Jak poradí s touto situací Zitě psycholožka Jana Kotalová

,,Byl by to ideální svět, kdyby matka milovala všechny své děti stejně, potažmo otec, babička atd. Realita je jiná, nerovnost v citech a v přístupu v rodinných vztazích je častá. Ruku na srdce – i nám se stává, že prostě pro někoho máme větší slabost a někdo je pro nás vzduch, někdy máme i tzv. racionální argumenty. Vypadá to, jako by tchyně prostě vypotřebovala kapacitu své pozornosti, náklonnosti a péče. Říkám si, jak taková ‚péče‘ může být pro toho, kdo ji dostává, vlastně škodlivá, hyperprotektivita může napáchat větší škody. Nejde o skutečnou lásku. Mladší syn se bude muset vnitřně vypořádat s tím, že život je nespravedlivý, stejně tak pisatelka. O nespravedlivost tu zřejmě jde především. Výrazně by s tím mohly pomoci zdravé, vřelé vztahy mezi oběma sourozenci, i soudržnost celé rodiny. ‚Babička je prostě taková‘, když se semkne celá rodina, mohou se tomu všichni společně zasmát a pomyslný klín, který do vztahů v rodině tchyně vkládá, ztratí svou sílu.“

Zdroj: psychologie-kotalova

Zavří­t reklamu