Facebook
Instagram
Naši republiku oblétla videa, kde ochránci zvířat zveřejnili prázdné zpola rozebrané klece, které jsou nyní už jen symbolem dřívějších hrůzných praktik. Zvířata v malých drátěných klecích již však na smrt nečekají, norci neumírají udušeni výfukovými plyny z traktorů a lišky nevisí za ocas hlavou dolů při marném boji o život, zatímco si jejich chovatelé připravují vraždící elektrické náčiní.
„Posledním lednem končí přechodné období, které mělo producentům kožešin umožnit minimalizaci újmy z ukončení podnikání. Již nyní však na farmách nejsou žádná zvířata, a tak došlo k ukončení éry, kdy byla tato místa symbolem týrání a krutosti pro sobeckou lidskou potřebu a finanční zisk. Jsme moc rádi, že tato zbytečná barbarská praktika končí a že se proti ní postavila velká část veřejnosti. Je to obrovský úspěch nejen pro lišky a norky, ale i pro ostatní zvířata trpící v klecích. Lidé nejsou vůči jejich strádání lhostejní, což nám dodává naději a víru v lepší budoucnost pro všechna zvířata,“ uvádí Pavel Buršík, mluvčí spolku OBRAZ.
Každoročně bylo kvůli módnímu průmyslu na 9 farmách v ČR zabíjeno asi 20 tisíc lišek a norků. Legislativním zákazem u nás však boj proti kožešinám nekončí, neboť zákon umožňuje dovoz výrobků z pravých kožešin. „I nadále budeme podporovat organizace z dalších evropských zemí, aby se jim povedlo prosadit zákazy stejně jako u nás. Nicméně kožešinová situace v Evropě se neustále zlepšuje. O tom svědčí nedávno přijaté zákony proti kožešinovým farmám v Norsku, Lucembursku a Belgii, které tak rozšířily seznam zemí se zákazem. Věříme, že se těmito kroky posouváme blíže k celoevropskému zákazu,“ dodává Buršík.
„Zákaz kožešinových farem byl první vlaštovkou. Česká republika musí přestat být skanzenem týrání zvířat. Dalším logickým krokem je zákaz klecových chovů slepic, což je současný dosažitelný cíl. Tento zákaz chtějí podle průzkumu veřejného mínění tři čtvrtiny Čechů. Navíc se supermarkety a další odběratelé vajec rozhodli, že klecová vejce nebudou odebírat. A tak je čím dál více znát, že klecové chovy nemají ve vyspělé společnosti 21. století co dělat,“ radikálně ukončuje svůj výklad Buršík.
