Facebook
Instagram
Stres schytává kritiku ze všech stran. Zaslouží si ale tak nekompromisní zacházení? Podle následujících 7 studií, zveřejněných platformou TED, může mít stres i pozitivní zdravotní účinky na naši mysl a tělo.
Podotkněme, že všechny závěry publikované v tomto článku souvisí s akutním, krátkodobým a přiměřeným stresem, vyvolaným konkrétními situacemi. Ten chronický působí na lidský organismus spíše opačně.
1. Snižuje riziko úmrtí
S tvrzením, že stres může rapidně snížit riziko úmrtí, přišli výzkumníci z Univerzity Winsoncin-Madison. Ti si „vypůjčili“ 29 tisíc respondentů z průzkumu instituce National Center for Health Statistics v roce 1998. Pokládali jim specifické dotazy týkající se hladin stresu, jeho odbourávání a toho, jak vnímají jeho vliv na zdraví.
Experti z Univerzity Winsoncin-Madison pak v roce 2006 zkoumali souvislost mezi stresem a úmrtím. Respondenti, kteří v roce 1998 uvedli velké nápory stresu a jeho negativní dopad na zdraví, měli o 43 % vyšší riziko předčasného úmrtí než skupina, která žádný přímý vztah mezi stresem a kondicí neviděla. Tito jedinci na tom byli dokonce ještě lépe než ti, kteří ve svém životě nezaznamenali téměř žádné tlaky.
2. Zlepšuje výkon
Stres jako výkonnostní bič? U někoho to platí určitě. A u krys jakbysmet.
Potvrdila to studie z roku 2013, kterou uveřejnily Daniela Kaufer a Elizabeth Kirby z Kalifornské univerzity. Ty si na ověření svých hypotéz povolaly vzorek krys, kterým znemožnily pohyb v kleci. Tím zvýšily hladiny stresového hormonu v jejich těle.
O dva týdny později na nich provedly testy učení. V porovnání s hlodavci, kteří se stresové zátěži vyhnuli, podaly lepší výkon.
3. Posiluje imunitní systém
Krátkodobý stres dává signál nadledvinkám, aby uvolňovaly hormony, které povolají imunitní buňky v momentě zranění nebo infekce. Tím posílí organismus před zhoršením stavu, odhalil výzkum Firdause Dhabhara ze Stanfordské univerzity.
4. Dělá lidi společenštější
Možná si ještě vzpomínáte na adaptační kurzy na počátcích studií. Jejich náplní byly nejrůznější hry, které měly otestovat důvěru k neznámým lidem. Podle studie z roku 2012 se právě náš partner ve hře mohl stát dobrým přítelem po skončení kurzu.
Výzkumníci z Freiburské univerzity rozdělili 72 mužských studentů na dvě poloviny. Jednu z nich vystavili třem různým stresovým situacím. Náhodně spárované dvojice například podstoupily kolektivní hry testující vzájemnou důvěru, komunikaci a jednání v riskantních situacích.
Studenti ve stresových podmínkách prokázali společenštější chování než druhá skupina. Ti, kteří se cítili více pod tlakem, věřili svému hernímu partnerovi více a projevovali větší náklonnost.
5. Zlepšuje učení
Znáte ptáky zvané lemčíkovití? Tito malí až středně velcí opeřenci, žijící především na severu Austrálie, se stali pokusnými králíky pro experiment výzkumníků z National Institute of Mental Health v roce 2007.
Ti rozdělili ptáky na dvě poloviny. Jednu z nich na 60 vteřin ponořili do studené vody, aby jí způsobili stres. Poté na obou skupinách provedli testy učení, které se běžně provádí na zvířatech – test mrkání a virtuální navigační test. Vystresovaní opeřenci se chlubili mnohem lepšími výsledky než jejich „vyklidnění“ kolegové.
6. Prohlubuje paměť
Krysy zjevně nesnáší plavání. Výzkumníci z Univerzity v Buffalu využili tohoto faktu, aby jim pokus v roce 2009 šel rychleji od ruky.
Jednu skupinu krys nejprve přinutili k dvacetiminutovému plavání, zatímco druhou nechali na suchu. Všechny hlodavce pak umístili do bludiště. O čtyři hodiny později a jeden den poté dělaly vystresované krysy v labyrintu méně chyb než druhá skupina. Vyvíjený tlak totiž zvýšil hladiny neuropřenašeče glutaminu, který zlepšuje paměť.
