Facebook
Instagram
Ve své rodné Argentině je dodnes miláčkem a modlou. Stala se první dámou, přitom byla sotva gramotná a její místo bylo spíše u plotny než ve vysoké politice. Jaký byl život jedné z největších žen historie?
Narodila se jako Eva Maria Duarte do rodiny velice chudého rolníka. Byla nemanželským dítětem, takže rodinné zázemí a milující rodiče prakticky neznala. Její matka na ni byla sama a pracovala jen jako pomocnice na statku. Neměly opravdu nic. Chodila chvilku do školy, ale musela ji předčasně ukončit, protože studium bylo drahé. V patnácti letech se rozhodla odejít do Buenos Aires, kde chtěla zkusit své štěstí.
Modelka a práce v rozhlase
A tam také skutečně uspěla. Protože byla velmi pohledná, začala dělat modelku, herečku a účinkovala v rozhlase. Svou krásou se začínala pomalinku proslavovat. Začala konečně lépe vydělávat, což jí dovolilo se úplně osamostatnit.
Setkání s Peronem
Životní příležitost se jí naskytla v jejích 24 letech, kdy potkala o dvacet let staršího vojáka a viceprezidenta Juana Perona. Byl čerstvým vdovcem. Potkali se na jedné z charitativních akcí, kterou argentinská vláda pořádala. Ještě tu noc ji Peron pozval do své vily. Do mladé a krásné Evy se neodolatelně zamiloval.
A dobře udělal. Když byl o rok později vsazen do vězení z důvodu politického převratu, který v tu dobu v zemi vládl, byla to právě Eva, která prostřednictvím rozhlasu a médií dosáhla jeho propuštění. Po návratu z vězení Peron ani na minutu neváhal a oženil se s ní.
První dáma
Čtyři měsíce po jejich svatbě vyhrál Peron prezidentské volby a Eva se stala první dámou celé Argentiny. Lid ji miloval. Začala se velice angažovat v politice. Stavěla školy a nemocnice, založila nadaci na pomoc nemocným a dokonce se velice zasloužila o to, aby měly ženy v Argentině volební právo. Lidé ji milovali nejenom kvůli jejímu neuvěřitelnému životnímu příběhu, ale také proto, že mezi ně chodila a starala se o jejich problémy. Především nikdy nezapomínala zdůraznit, že je stále jednou z nich. Byla důkazem, že i ten největší chudák může změnit svůj život a stát na vrcholu. Národ jí začal říkat láskyplně Evita. Byla dokonce navržena na post viceprezidentky. Tuto funkci ale musela odmítnout, protože u ní vypukla rakovina děložního čípku.
Smrt
V lednu roku 1950 zkolabuje. Je odvezena do nemocnice na vyšetření, kde se dozvídá o své už velmi pokročilé nemoci. Může dostat tu nejlepší lékařskou péči v celé zemi. To ale odmítá a dál se věnuje charitě. 26. července 1952 ve svých 33 letech umírá.
Její smrt otřásla celou zemí a uvedla ji do smutku. Pohřeb, který se v Buenos Aires konal, byl obrovský a zúčastnily se ho na miliony lidí. Dodnes je to největší smuteční pohřeb, jaký kdy Argentina zažila. V rakvi přitom nebyl král, ani slavný vojevůdce či umělec, ale sotva gramotná žena, která se stala miláčkem milonů lidí.
