Roman (37): Podlost manželky mě srazila na kolena. Načapal jsem ji se zedníkem v naší posteli

Šest let jsme s Evou žili v domě, který neměl fasádu a terénní úpravy kolem domu. Dům jsme si nechali postavit, ale stěhovali jsme se co nejdříve, abychom dále nemuseli platit nájem v bytě.

Jan (60 let): Celý život jsem dřel, aby synovi nic nechybělo. Teprve dnes chápu, že jsem se mu měl víc věnovat

Kompromis byl jediným řešením v nelehké situaci

Při stavbě jsme se dostali do bodu, kdy jsme museli začít splácet hypotéku a zároveň jsme platili nájem v bytě, kde jsme bydleli. Ač jsem vysokoškolák a umím vydělat peníze, bylo to už tolik peněz, že jsme se museli rozhodnout, co dál. Dům byl dostavěný do fáze, kdy se v něm dalo bydlet. Interiér byl hotový. Měli jsme k dispozici už jen půl milionu a váhali jsme, zda dům zateplit a postavit plot, nebo dům vybavit.

Vyhrálo vybavení domu a okamžité nastěhování. Kolem domu nám sice rostl metrový plevel a místo plotu jsme měli natažené provizorní pletivo, ale zbavili jsme se nemalé platby v podobě nájmu bytu. Tři roky jsme neušetřili ani korunu, jelikož byla Eva na mateřské dovolené s našimi dětmi. Ale jak nastoupila do práce, začalo se blýskat na lepší časy. Za čtyři roky jsme dokázali našetřit na fasádu. Vybral jsem spolehlivou firmu, na kterou jsem měl dobré reference, a sjednali jsme si požadované práce.

Mariana (42): Manžel odjel za prací do zahraničí a několik let mě nechal doma samotnou. Vrátil se bez ohlášení a nedopadlo to dobře

Měl jsem tušení, že manželka nehraje férovou hru

Jsem pedant, a tak mi bylo proti srsti, že jsem nemohl firmu průběžně kontrolovat. Ráno před odjezdem do práce jsem se zedníky probral harmonogram denních prací a večer po příjezdu jsem si vše zkontroloval. Ale stále jsem cítil, že je to málo. A tak jsem se dohodnul s manželkou, že o polední pauze dojede domů a nafotí mi postup prací. Tím jsem si pro sebe zajistil jakýsi duševní klid, že našetřené peníze dobře investujeme a předjímáme riziko, aby byla práce provedena důkladně.

Každý den mi manželka posílala do práce fotografie, a když se mi něco nezdálo, ihned jsem telefonoval zedníkům, aby něco opravili nebo případně se mnou konzultovali. Eva vůbec neremcala a ochotně každý den jezdila domů dělat fotky. Byl jsem na svou ženu pyšný, jaká jsme sehraná dvojka. Ani jsem si nevšiml, že po dobu provádění stavebních prací na naší fasádě zmizel náš manželský sex. Byl jsem tak pohlcen do stavby, že jsem nemyslel na nic jiného.

Olga (43): Chtěla jsem zachránit manželství. To, co mi muž vpálil na společné terapii, mě ale úplně zlomilo

Zrada mě bolí a nedokážu ji překonat

Jako vždy jela Eva udělat fotky domu. Toho dne mi odpadlo jednání, a tak jsem se rozhodl, že překvapím zedníky doma. Zajímalo mě, zda pracují i v době, kdy tam nikoho nečekají. Když jsem dojel k domu, překvapilo mě, že je před domem zaparkované Evino auto. Nikde nebyl žádný zedník. Vešel jsem do domu a uslyšel jsem zvuky z ložnice. Vášnivé zvuky.

„Evo, ty potvoro jedna! Se zedníkem?“ křičel jsem na manželku, která se v naší posteli zmítala ve vášnivé extázi s jedním ze zedníků. Vyběhl jsem z domu a odjel autem pryč. Ani nevím, kde jsem jezdil. Čas pro mě ztratil význam. Najednou byla tma a mně se nechtělo domů. Během jediného odpoledne jsem ztratil vše, co jsem budoval roky. Zrada manželky mě bolí a vím jediné, že to nepřekonám. Ani kvůli dětem. Výjev z naší ložnice budu mít navždy před očima.

Další příběhy ze života →

Martina (68): Ve dvaceti jsme s manželem ukryli v domě vzkaz pro další generace. Osud s ním měl ale docela jiné plány