
Rudolf ví, že je tu období, kdy u něj bude jeho sestra pečená vařená. Zase ji podvádí manžel Milan. Je to snad desátá nevěra, kterou Jana odhalila. Rudolf ví, že si sestra chce jen postěžovat, ale na svém životě nic měnit nebude.
Když jsem poprvé se sestrou řešil nevěru jejího manžela, soucítil jsem s ní. Fakt jsem se snažil, abych ji vyslechl, pomohl jí, poradil a Jana měla pocit, že na tuto životní krizi není sama. Jenže jsem zjistil, že ač jsem do ní investoval spoustu času, ona změnu udělat nechce.
První krize v životě mojí sestry
„Rudo, zjistila jsem, že mě podvádí Milan. S nějakou kolegyní v práci. Já se asi zblázním,“ brečela mi do telefonu Jana a já jí nabídl, že zruším odpolední program a budu jí k dispozici. Bylo to náročné odpoledne. Jana brečela, neustále opakovala jedno a totéž. Já jí radil, co dělat, podporoval ji v rozhodnutí od Milana odejít a přislíbil jí finanční pomoc do začátku.
Takto jsem to s Janou prožíval asi měsíc. Byl jsem psychicky unavený a celá situace zasáhla i můj život. Jenže na konci této náročné cesty Jana od manžela neodešla. Milan vztah s milenkou ukončil, Janě se omluvil a slíbil, že už se to nestane. Jana byla spokojená. Mně neřekla ani děkuji. A za rok se situace opakovala. Jana zjistila, že ji Milan podvedl na firemním večírku. To bylo před patnácti lety. A totéž řeší dodnes.
Už mě sestřiny stesky nebaví, je to ztracený čas
Napočítal bych deset nevěr, které jsem se sestrou řešil. Pokaždé je to stejné. Celý měsíc kupuji dorty a víno, Jana pláče, cpe se sladkým a stěžuje si na Milana. Bezmoc střídá odhodlání, že už toho má plné zuby a odejde od něj. Jenže se u mě vypovídá, asi se jí uleví a najde sílu svůj osud snášet dál. V mých očích naprosto nesmyslné jednání. Ztráta času, ztráta iluzí. Mládí Janě uteklo v nefunkčním vztahu.
Nemá cenu toto manželství držet dál. Děti má sestra dospělé. Milan si nachází nové a nové milenky, které jsou mladší a mladší. Jana je zlomená. Už začíná být apatická a bere nevěry svého muže jako otravnou záležitost. Už u mě nebrečí měsíc, ale jen tři dny. „Jani, celé roky je to stejné. Ty nechceš radu, ty chceš politovat. A mě už to unavuje,“ začínám vždy svůj monolog.
Sestra je prototyp ženy, co ráda trpí
Jana ví, že třeba za deset let už bude mít od manželových nevěr pokoj. A když přežila dvacet let, přežije i ten zbytek. Ale já už jsem otrávený. Vážně mě to nebaví a považuji hovory se sestrou na téma „nevěra mého manžela“ za ztrátu času. Kdysi jsem se fakt snažil, abych jí pomohl. Zjistil jsem ale, že ona se nerozvede. Bojí se být sama. Bude radši trpět a obtěžovat své okolí. O manželových nevěrách vypráví na počkání. Každý ji polituje a ona se cítí líp.
Jana věří, že ji Milan nikdy neopustí. Dokonce jsem od ní slyšel takovou pitomost, že ji sice Milan podvádí, ale spát chodí domů. To se bude Jana jednou dost divit, až Milana některá uloví a spát domů chodit přestane. To si myslím, že pro ni bude taková rána, že ji to srazí na kolena.
Nebude nejmladší, a když se ohlédne za svým životem, zjistí, že se trápila pro někoho, kdo si jí vůbec nevážil. Ale co už, je to její věc. Mě jen nebaví její kňourání a sebelítost. Budu muset přežít týden, kdy budu poněkolikáté poslouchat totéž... Je to nikdy nekončící příběh.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




