Strašidelný fenomén samovznícení: Vědci ho vysvětlují teorií o knotu a svíčce. Spoustu lidí ale stále děsí a zároveň fascinuje

Koroner po dlouhém zvažování přišel s překvapivým závěrem - Faherty musel zemřít samovznícením. Takové prohlášení však bylo značně kontroverzní. Spousta lidí k tomuto jevu přistupuje s notnou dávkou fascinace a strachu. Vždyť to vypadá jako úmrtí z nějakého hororu...

Mohlo by Vás zajímat:

Děsivý oheň svatého Antonína: Lidem s touto nemocí uhnívaly končetiny, viník se našel v jídle

Co je samovznícení?

Kořeny samovznícení sahají až do osmnáctého století. Tento termín vymyslel člen londýnské Královské společnosti, Paul Rolli, a to v článku nazvaném Filozofické transakce. Popsal to jako proces, při kterém se lidské tělo údajně vznítí v důsledku tepla generovaného vnitřní chemickou činností, ale bez důkazu o vnějším zdroji vznícení.

Tato myšlenka si záhy získala značnou popularitu, neboť se spojovala s osudy viktoriánských alkoholiků. Charles Dickens se o tomto jevu zmínil ve svém románu Ponurý dům z roku 1853, v němž se postava podvodného obchodníka se zálibou v ginu spotánně vznítí a uhoří. Netrvalo dlouho a do svých děl zařadili samovznícení i Mark Twain a Herman Melville. Vědecká komunita ale zůstávala vůči tomu skeptická, a to i přesto, že bylo hlášeno až 200 případů po celém světě, kdy se lidé samovolně vznítili.

Mohlo by Vás zajímat:

603 let od upálení mistra Jana Husa. Pocházel skutečně z Husince u Prachatic a proč se tolik líbil komunistům?

Případy vznícení

První případ vznícení se měl odehrát ve čtrnáctém století v Miláně, kdy rytíř jménem Polonus Vorstius prý vzplanul před zraky svých rodičů. Opět měl být v hlavní roli alkohol. Polonus měl předtím požít několik sklenic silného vína, a když si pak říhnul, měl mu z úst vyšlehnout plamen.

Podobný osud měl potkat v roce 1745 hraběnku Cornelii Zangari de Bandi. Její zuhelnatělé tělo našla služebná druhý den ráno. Přestože měla v komnatě dvě svíčky, byly zcela nedotčené. Stejný scénář se opakoval i v dalších případech. Nejznámější samovznícenou osobou je Mary Reeser, jenž tímto způsobem zemřela na počátku července 1951. Zbyla z ní pouze jedna noha. Vědci ale tvrdí, že to lze vysvětlit.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlkodlačí panika ve Francii: Kdo se namazal speciální mastí nebo se zřekl křtu, stal se stvůrou a byl upálen

Několik možných vysvětlení

Odborníci nejsou přesvědčeni o tom, že je samovznícení způsobeno vnitřní příčinou. A že je oheň vždy situován okolo oběti, to je dáno tím, že v určitém bodě dojde lidský tuk, tedy palivo potřebné k hoření. Tělo pak funguje jako svíčka. Knot jsou vlasy a tuk je voskem. Oheň pak začně hořet při vysokých teplotách, což způsobí extrémní zpopelnění tělesné schránky.

Jak takový požár vznikne? Může za to třeba otevřený oheň v krbu nebo zapálená cigareta. Tělo tak nevzplane kvůli chemické reakci v těle, ale z vnějšího vlivu. A nesmíte zapomenout ani na alkohol. Když ho požijeme, jenom tím proces samovznícení razantně uspíšíme. Mají tak vědci pravdu, nebo se za tím ukrývá něco zlověstnějšího?

Mohlo by Vás zajímat:

Historie čarodějnic v Polsku: První upálili v roce 1511, prý otrávila pivo