Facebook
Instagram
V průběhu 16. a 17. století se celou Francií prohnala takzvaná vlkodlačí panika, která po sobě zanechala hrůzu, strach a smrt. Během ní lidé celá desetiletí hlásili, že vidí, jak se muži proměňují za úplňku v zuřivé bestie, útočící na nevinné oběti.
Vlkodlak, tedy jakýsi "mix" člověka a zvířete, se vyskytuje v mnoha kulturách. Vždy u něho nalezneme krvežíznivost a touhu zabíjet, kterou lze jen velmi těžko uspokojit. Ve Francii vedla hysterie k brutálním výslechům a popravám. Připomínalo to hon na čarodějnice a řádění inkvizice. Z čeho ale tato obvinění vznikla? Co spustilo onu tragickou paniku?
Vlkodlaci v Evropě
Vlkodlačí přízrak děsil Evropu od hlubokého středověku až po raný novověk. Okolo roku 1400 se nejvíce obvinění ve spojitosti s proměnou v divokou bestii vzneslo ve švýcarském regionu Wallis. Tam na hranicích přišly o život stovky mužů a žen jen proto, že je někdo označil za vlkodlaky, kteří mrzačí místním dobytek.
Jenomže ve skutečnosti měli životy hospodářských zvířat na svědomí skuteční vlci. To ale nechtěl nikdo slyšet v době, kdy docházelo k zásadním politickým a náboženským změnám ve společnosti. Údajní vlkodlaci tak byli obviňováni třeba i ze sporů v rodině. V této oblasti tak inkvizitoři rozhodně nestrádali po profesní stránce. Vlkodlak byl přímo spojen s ďáblem, to ale dotyčný přiznal až po několika hodinách mučení.
Vlkodlačí panika
Francouzská vlkodlačí panika započala v Burgundsku. V následných soudních procesech nešlo o spravedlnost, ale o získání "důkazů" za každou cenu. Podle některých historiků bylo obviněno až 30 000 lidí z toho, že jsou vlkodlaky. To je ale příliš nadnesené číslo. Ve skutečnosti šlo o stovky, ale i tak to byla hrozivá bilance.
Odkud se tato panika vzala? Zřejmě od doby, kdy Karel Veliký povolil beztrestné zabíjení vlků. Okolo roku 1400 pak vše dospělo k bodu zlomu. Obyčejná zvířata se v myslích vystrašených lidí smísila s mytologií, z čehož vznikl fenomén vlkodlaka. Obvinění většinou padala na duševně nevyzrálé osoby a chudé lidi, kteří se neměli jak bránit. Jen málokdy šlo o pedofila nebo sériového vraha.
Pak tady byly ještě masti, obsahující halucinogenní látky. Ostatně právě mast měla být příčinou schopnosti proměnit se v divokou bestii. Lidé tak mohli mít dojem, že jim "roste" srst. Anebo za to mohl třeba chléb kontaminovaný námelem, ten obsahuje látky podobné LSD. Jako posledním logickým vysvětlením se jeví vzteklina. Vlk ji mohl přenést na člověka, který pak ovlivněn nemocí mohl páchat násilné činy.
Tři tragické příběhy
Michael Verdun byl obviněn z toho, že je vlkodlak, v roce 1521. Našel ho kolemjdoucí, který sledoval krvavé stopy. Michael byl totiž na cestě napaden vlkem. U soudu se z neznámého důvodu přiznal, že je vlkodlak, a navíc za své kumpány označil další dva muže. Jeden z nich, Pierre Burgot, mu prý dal zvláštní magickou mast, která ho však proměnila ve vlka jen tehdy, pokud se zřekl křtu. Na všechny tři čekala hranice.
Dalším "slavným" vlkodlakem byl Jacques Roulet. Obvinili ho na sklonku 16. století. Přistihli ho s roztrhaným oblečením, pokrytého krví a s kousky lidského masa pod nehty. Nedaleko něho zrovna dva vlci hodovali na těle patnáctiletého chlapce. Opět zde figurovala tajemná mast. Tu mu prý dali rodiče. Za vlkodlaky označil i své dva bratry.
Gilles Garnier byl chudý přistěhovalec žijící v lese. A právě v jeho okolí našli lidé napůl snědené ostatky pohřešovaných dětí. Jelikož byli Gilles a jeho žena samotáři, obvinění padla na ně. Svědčilo proti nim 50 svědků. Po mučení se Garnier ke všemu "přiznal". Po roce ve vazbě byl s ženou taktéž upálen.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Vlkodlak
Historydefined.net: The French Werewolf Panic: A Lesson in Mass Hysteria
