Facebook
Instagram
Kdo nebo co je Wendigo? Nejrozšířenější verze praví, že jde o zlého ducha, který posedne člověka, jenž pak prahne po lidském mase. V pověstech kmene Algonkinů je Wendigo popisován jako kříženec vlkodlaka a jelena. Je na tom alespoň trochu pravdy, nebo jde o absolutní nesmysl?
Slovem Wendigo se označuje zlý duch či netvor, který se živí lidským masem. Toto mýtické stvoření se mělo hojně zjevovat v oblasti Velkých jezer a v lesích podél severovýchodního pobřeží USA a Kanady. Ačkoli svým zobrazením připomíná spíše vlkodlaka, je Wendigo považován za upíra. Pojem Wendigo se ale také objevuje v medicíně, kde označuje vážnou psychózu jedinců trpících nesnesitelnou chutí na lidské maso.
Osamělý lovec, nebo skupina kanibalů?
Původní legenda praví, že Wendigo byl osamělý lovec, kterého dohnala krutá zima ke kanibalismu. Právě v okamžiku, kdy pozřel první kousek lidského masa, se z něj mělo stát nemyslící a krvelačné monstrum. Šlo ale skutečně o jedince, nebo to mohla být i skupinka kanibalů?
Jedno bylo jisté, teplé podnebí se Wendigovi nezamlouvalo a měl rád zimu. To je velmi zajímavé, neboť byl obvykle spíše vyzáblé tělesné konstituce a byla mu vidět žebra. To mohl mít na svědomí neutuchající hlad, který ho sžíral každý den. Nemohl si proto pomoci, musel neustále zabíjet.
Chuť na maso
Odkloňme se na chvíli od toho, čemu věří původní obyvatelé Ameriky, a podívejme se na Wendiga z vědeckého hlediska. V historii bychom nalezli minimálně dva zdokumentované případy takzvané wendigovské psychózy. Jeden z nich se týkal lovce s přezdívkou Rychlý běžec. V roce 1878 byla v Albertě krutá zima a on ani jeho rodina neměli co do úst. Nejbližší místo, kde by se dalo sehnat jídlo, bylo vzdálené čtyřicet kilometrů. Když lovci zemřel nejstarší syn, snědl ho. Totéž pak udělal se zbytkem rodiny. Že tu něco nesedí? Ano, je to tak!
Proč nejdřív nenakrmil přeživší členy rodiny, aby mohli žít? Vyšetřování později ukázalo, že onen muž (na rozdíl od svých blízkých) hladem vůbec netrpěl. Měl vlastní zásoby. Snědl je jen proto, že chtěl a že mu to činilo velké potěšení. Co u něj vyvolalo touhu po lidském mase? Mohly za to těžké životní podmínky a život v pustině? Anebo se vyšetřovatelé mýlili v tom, že šlo o psychickou poruchu, protože ve skutečnosti zase úřadoval zlý duch?
Wendigo ve dvacátém století
Algonkinové se své víry v lidožravého Wendiga nehodlali vzdát ani ve 20. století. Stále tvrdili, že dochází k záhadným zmizením členů jejich kmenů. Doposud se však nepovedlo prokázat, že by za tím stálo nějaké nadpřirozené stvoření. Jak to tedy je? Mají pravdu, nebo jde o psychózu? Duch Wendiga má prý v člověku povolit uzdu jeho nejhorším vlastnostem. Takové věci se ale stávají třeba po požití nějaké omamné látky. Nemá tak náhodou celá legenda o krvelačné bestii mnohem prozaičtější vysvětlení?
Ať je tomu jak chce, Wendigo pronikl také do umění a objevil se třeba v u nás známém seriálu Lovci duchů, z něhož pochází i obrázek z úvodu článku. A pořádně zde potrápil nejen hlavní hrdiny.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Wendigo
